Středověký klášter se otevřel umění: v městečku Bernay vdechli nový život románským zdem z jedenáctého století

Normandii proslavilo hlavně vylodění spojenců na konci druhé světové války. Už méně se ale mluví o historii tohoto francouzského regionu, která se počítá už od raného středověku. Nemalou zásluhu na tom měli i Vikingové. Spolupracovnice Radiožurnálu ve Francii Marie Sýkorová sedla na vlak v Paříži a vystoupila přímo ve středu Normandie, ve městě Bernay.

Historické centrum městečka Bernay v sobotu dopoledne žije trhem. Na ulicích vyhrává hudba z amplionů. Mám tu sraz s Barbarou Augerovou, která mi vysvětluje, čím je tohle neznámé normandské město vlastně proslulé.

Stezka benediktinských klášterů

Tady v Bernay to byl hlavně klášter z jedenáctého století. Je jedním z nejstarších klášterů v Normandii. Nechala jej založit slavná vévodkyně Judita z Bretaně. Byla ženou Richarda II. normandského a babičkou Viléma Dobyvatele,“ popisuje mi Barbara.

Čtěte také

Myslí toho, kterému se podařilo překročit Lamanšský průliv, dobýt Anglii a dosednout na anglický na trůn.

Zpět ale k městečku Bernay. Právě tady se nachází takzvaná stezka normandských klášterů.

 Jedná se o síť benediktinských klášterů, které tady ve středověku vznikly. Totiž rodina vévody z Normandie si v jedenáctém století dávala záležet na tom, aby jich tady vzniklo co možná nejvíc,“ vysvětluje Barbara.

Dědictví loupežných Vikingů

To proto, že tady hlavně kostely doslova lehly popelem. A to s nájezdy Vikingů od osmého století.

Kostely pod nájezdy Vikingů lehly popelem. Ve středověku pak místní aristokraté usilovali o jejich obnovu

„Vikingové byli piráti, kteří se do Normandie dostali nejčastěji po řece Seině. Zaměřovali se hlavně na kláštery a kostely, prostě místa, kde mohli najít nějaký poklad,“ pokračuje moje průvodkyně.

Všimněte si, jak je kostel prakticky neporušený. Sice byl samozřejmě v průběhu staletí přestavěný, původní románský sloh je ale patrný. Proto se musíte podívat dovnitř,“ láká mě.

Místo mše umění

Barbara, která má ve městě Bernay na starosti ochranu a správu památek, říká, že kostel neslouží svému původnímu účelu už od dob francouzské revoluce. Mše se v něm už neslouží.

O kostel už se nejedná. Místo toho v románských prostorech pořádáme kulturní akce. Často se sem umisťují instalace děl současných umělců. Děláme ale i taneční představení nebo divadlo,“ usmívá se.

Malebnému Bernay, jak dodává Barbara Augerová, se za druhé světové války vyhnulo velké bombardování, a to díky mrakům, které se – jak se tady vypráví – náhle nad městečkem objevily.

autoři: Marie Sýkorová , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související