Středoevropské forum Olomouc může být stejně exkluzivní, jako bývaly barokní budovy, říká Martina Mertová

16. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martina Mertová

Historička architektury Martina Mertová představila ve Vizitce svůj domovský Hejčín, skryté architektonické poklady města Přerov, důvody, proč by se neměl realizovat projekt mrakodrapu Šantovka Tower, i kvalitu projektu SEFO. Vizitku moderoval Aleš Spurný.

Zvuk pétangových koulí v pozadí připomíná, že v severozápadní části Olomouce zvané Hejčín vyrostla díky aktivitám místní komunity nová generace českých reprezentantů v této původně francouzské společenské hře. Hejčín je dnes upravené olomoucké předměstí se starobylou návsí. Domky, do kterých byli z historického centra města před lety přesunuti místní Romové, připomínají dělnickou historii čtvrti.

Martina Mertová při procházce za poznáním olomouckých sídlišť

Doma je tu i historička architektury, milovnice hudby Bohuslava Martinů a propagátorka cyklodopravy Martina Mertová. Studovala knihovnictví a kunsthistorii, pracuje jako kurátorka sbírky architektury Muzea umění Olomouc a dříve působila v Národním památkovém ústavu. Posluchači Českého rozhlasu Vltava ji budou znát také jako spoluautorku knihy Šumperák o typizovaném rodinném domku, jenž se stal fenoménem českého venkova.

Proč by měl být obytný věžák tak vysoký?

Ve Vizitce ovšem mluvila hlavně o architektuře, které se věnovala ve své diplomové práci – totiž té na střední Moravě mezi lety 1918 až 1945 – , a samozřejmě i o architektuře, která se týká jejího domovského města. Jako členka spolku Za krásnou Olomouc se snaží bojovat za to, aby v hanácké metropoli vznikaly pokud možno pouze citlivě provedené novostavby a rekonstrukce.

Vizualizace výškové budovy Šantovka Tower

Spolu s dalšími odborníky se aktivně staví například proti vzniku obytného mrakodrapu Šantovka Tower v ochranném pásmu památkové rezervace v Olomouci.

„Nejsem bojovnice. Jsem kunsthistorička, která reaguje na to, co se v městě, kde žiju, děje,“ konstatuje. „Možná je mě někdy slyšet víc než ostatní, ale dávám jen v plén názor, který má 99,9 % památkářů a většina olomouckých architektů. Od roku 2012 sledujeme krok za krokem, jak je možné obcházet zákony, a pořád jsme se nesrovnali s tím, že bychom to nechali být. Chceme jasně říct, jaké mají být priority města. Jsou jimi mimo jiné historické hodnoty, které není třeba přebíjet velkými a banálními gesty. Proč by měl být obytný věžák tak vysoký? Proč nemůže mít tak přívětivé měřítko, jaké mají třeba domy v Holandsku nebo Dánsku, aby byl přínosný pro všechny, i pro ty, kteří jenom jdou kolem?“ verbalizuje svůj názor na stavbu. Ta i díky „obraným“ aktivitám spolku prozatím neroste.  

Čtěte také

Shovívavější názor má Martina Mertová na kontroverzní projekt Středoevropského fora Olomouc (SEFO) architekta Jana Šépky. Realizován by měl být v proluce vedle stávající budovy Muzea umění a naproti barokního chrámu Panny Marie Sněžné. Podle Mertové Šépkův návrh rafinovaně pracuje s kontextem místa a ve světové konkurenci muzeálních staveb snese velmi dobře srovnání. „Pokud dáme architektu Šépkovi důvěru, vznikne na tom místě něco stejně exkluzivního, jako kdysi bylo baroko a jeho budovy,“ domnívá se.

Poslechněte si celou Vizitku, ve které Martina Mertová mluví třeba i o tom, jaké stavby, respektive rekonstrukce, se v Olomouci v posledních letech povedly.

 

 

 

Spustit audio