Strážce památníku je dvouaktová „vaňkovka“ o hledání ztraceného typu demokracie
Laureátem Ceny Ferdinanda Vaňka za nejlepší politickou hru, je spisovatel, scenárista, loutkoherec a kolážista Miloslav Vojtíšek alias S.d.Ch. Cenu vyhlašuje a uděluje od roku 2013 časopis Svět a divadlo. Letos bylo osloveno 13 autorů a autorek například z Norska, Slovenska, Polska, Velké Británie a přirozeně i České republiky.
Čtvrtá cena Ferdinanda Vaňka byla vyhlášena 15. listopadu v Dejvickém divadle, kde bylo večer před tím uvedeno scénické čtení vítězné hry nazvané Strážce památníku aneb Zapomenutý jednorožec. V úvodu hry – v takzvaném slově autora – S.d.Ch. píše, že Václav Havel měl auru bájného zvířete. A s touto aurou konkrétně pracuje i ve své hře.
„K myšlence, že se duch Václava Havla reinkarnuje do jednorožce, který navíc stráží poklad jsem dospěl na základě historky, kterou mi vyprávěl můj kamarád. Učí na výtvarné škole, na které, zvláště uchazečky, při příjímacích zkouškách malují jednorožce po té, co jim komise zadá namalovat nějaké zvíře. Tento fakt mě dost pobavil. A spojil jsem si to s tím, když jsem viděl osobně Václava Havla, který v sobě něco bájného určitě má,“ vysvětluje S.d.Ch.
Nevím, jestli jsou Češi ještě dnes schopni sebeironie, ale určitě mám pocit, že tuto schopnost dnes ztrácí spisovatelé a možná i divadelníci.
S.d.Ch.
Máme v Česku demokracii, jakou si zasloužíme?
Ve hře pojednává o skupině lidí, která hledá ztracenou demokracii a alternativu k situaci, v jaké se česká společnost nyní nachází, a tak také hledá nejen vhodného kandidáta na prezidenta, ale také něco, co by národ pozvedlo – tedy ztracený poklad. Postavami jsou například nafukovací profesor jakožto budoucí prezidentský kandidát, Doktor Švejkovský, PR manažer a také Strážce památníku Vaněk. Nafukovací profesor ve hře říká: „Tohle je na té demokracii nejhorší. Co všechno se vejde do její široké náruče.“ Máme tedy v Česku demokracii, jakou si zasloužíme? „Máme tady takovou demokracii, jaká je ve společnosti, která přijala konzumerismus. Proto tady panuje zmatení, proto se tážeme po hodnotách. My je sice dokážeme vyjmenovat, dokážeme říci, že hodnoty demokracie se musí opatrovat, umíme o demokracii teoretizovat, ale nic konkrétního nezaznívá,“ říká S.d.Ch.
S.d.Ch. napsal satiru, v jejímž případě je důležité pochopit, že se smějeme především sami sobě. Jsou, podle něj, Češi ještě schopni sebeironie? „Nevím, jestli jsou Češi ještě dnes schopni sebeironie, ale určitě mám pocit, že tuto schopnost dnes ztrácí spisovatelé a možná i divadelníci. Všichni se pokouší o velká díla, do nichž chtějí obsáhnout stav Evropy, možná i celého světa. Ale zkusit někoho pobavit, aniž pak ten člověk měl kocovinu z ubohé bžundy, to je těžká věc.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.