Štěpán Bärtl: Přijďte se k nám zeptat, co se bude stavět za vaším domem. Dřív, než dorazí bagry

Štěpán Bärtl
Štěpán Bärtl

Není to architekt, přesto architekturu denně řeší. Štěpán Bärtl pochází z Liberce, část dětství a dospívání ale strávil v Kanadě. Vysokou školu studoval nejprve v Česku, pak ve Švédsku. Teď vede kancelář pražského CAMPu. U příležitosti druhých narozenin této instituce si ho do Vizitky pozvala Alena Rokosová.

Centrum architektury a městského plánování, kterému nikdo neřekne jinak než CAMP (tedy kemp), se inspiruje podobnými centry v Paříži, Londýně či Kodani. Funguje jako infocentrum Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a snaží se zlepšit veřejnou diskusi o rozvoji města. Pořádá ale také výstavy, diskuse nebo přednášky. A zve sem nejvýznamnější architekty světa.

CAMP: Praha zítra? Nové stavební projekty

„Zaručeně ovšem funguje, když přijde odborník na architekturu Adam Gebrian a taky téma brutalismus,“ směje se třicetiletý vedoucí kanceláře CAMPu Štěpán Bärtl. Vážnějším tónem dodává: „Vždycky funguje snaha mluvit lidsky. Územní plánování a urbanismus jsou komplikovaná témata, přitom denně ovlivňují člověka v Praze. Takže třeba v talk show s Ondřejem Cihlářem se o tom snažíme mluvit trochu odlehčeně.“

Přeložit to do srozumitelného jazyka

Souvisí s tím i fakt, že sám Štěpán Bärtl není architekt. „Umožňuje mi to vnímat město a jeho témata jako běžný občan. Samozřejmě, bez architektů by nebyl CAMP, to oni mu dodávají obsah. Ale na nás v CAMPu je, abychom ho překládali do srozumitelného jazyka,“ říká muž, který část dětství a mládí strávil v Kanadě a studoval také ve Švédsku. „V Kanadě jsem od té doby nebyl, ale do Švédska jezdím pravidelně. Doteď se učím švédsky. Mám také rád švédskou architekturu, je hodně demokratická. Nestrhává na sebe pozornost, ale je funkční. A to se mi líbí.“

CAMP - Centrum architektury a městského plánování

Jedním z autorů koncepce CAMPu a hlavním kurátorem je zmíněný architekt Adam Gebrian. „Adam je pověstný tím, že posledních deset let chodil za všemi primátory a říkal jim, že musí vzniknout informační centrum rozvoje. Nositelem myšlenky vytvořit fyzický prostor, kam se může kdokoliv přijít zeptat na to, co se bude v Praze stavět, a to ještě dřív, než mu začnou bagrovat za domem, se stal až Institut plánování,“ popisuje Bärtl.

CAMP spojuje často znepřátelené skupiny - zástupce města, developery a obyvatele Prahy. Chce být neutrální platformou, kam se chodí o problémech diskutovat. „Chceme ukázat, že to jde. Že jsou projekty, na kterých se dá spolupracovat s veřejností a že výsledkem bude kvalitnější architektura a kvalitnější město. Zveme investory, aby prezentovali své projekty, a odborníci z Institutu plánování k tomu dodávají svůj odborný a často i kritický názor,“ dodává host Vizitky.

Tramvají za zajímavými budovami

Sídlem CAMPu je areál Emauzského kláštera v modernistických kostkách Karla Pragera z konce 60. let. Letos na jaře zmizely mříže a areál se otevřel veřejnosti. „Symbolickým sundáním mříží jsme chtěli ukázat, že je to veřejný prostor. Vždycky byl, ale opticky nijak nevybízel k tomu, abyste do něj vstoupili a přišli do něj trávit čas. Chceme tu vytvořit nový par v centru města, v plánu jsou větší krajinářské úpravy celého areálu,“ popisuje Štěpán Bärtl.

CAMP: Praha zítra? Nové stavební projekty

CAMP se nově zaměřuje na děti a seniory, ale také na nevidomé nebo nedoslýchavé. Spustil i akreditovaný kurz pro budoucí učitele zaměřený na to, jak by měli učit o architektuře. Mimochodem, až v Praze potkáte „architektonickou“ tramvaj, vězte, že jste svědky probíhající komentované prohlídky. „Využíváme ji každý měsíc. Jezdíme s ní po zajímavých stavbách a hodně se nám to osvědčilo,“ popisuje Štěpán Bärtl, jakými cestami se CAMP snaží v obyvatelích Prahy probudit zájem o jejich město.