Stendhal: Kartouza parmská. Milostné pletky mladého šlechtice pokračují i za mřížemi
Ani po návratu z války nečekal obdivovatele Napoleona klid, zamotal se do milostných afér a skončil v parmské věznici. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Děj příběhu je zasazen do Itálie, kterou Stendhal dobře znal a v mnoha ohledech ji stavěl nad svou pravou vlast. Mladý italský šlechtic Fabricio del Dongo je jako druhorozený syn markýze určen pro kněžskou dráhu, obdivuje však Napoleona a touží po válečné slávě. Zážitky ze skutečné bitvy ho však připraví o všechny dosavadní iluze, vrací se do Itálie a pod ochranou své půvabné tety se začne pohybovat u parmského dvora knížete Ernesta IV. Svého osobního kouzla využívá k mnoha milostným dobrodružstvím, která ho nakonec přivedou do věznice v Parmě. Za zabití soka v souboji je odsouzen na 12 let do nejstřeženější cely Farneské pevnosti, kde se zamiluje do dcery velitele věznice půvabné Klélie de Conti. Jejich láska však skončí tragicky.
Čtěte také
Stendhal (vlastním jménem Henri Beyle) se proslavil především jako autor tří velkých románů Červená a černá (1830), Lucien Leuwen (1823−1935) a Kartouza parmská (1839). Ve všech podal strhující obraz rozporuplné doby, kterou byl v Evropě konec 18. a začátek 19. století. Ve všech třech zmíněných románech je hlavním hrdinou mladý muž na počátku své životní dráhy, který hledá své místo ve světě. Stendhal ho vždy obdařil velkým osobním kouzlem, nezkrotnou svobodomyslnou duší nebo silnou ctižádostí a jeho mladí hrdinové se brzy dostávají do konfliktu se zkostnatělým mocenským aparátem a ustálenou společenskou hierarchií.
Související
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.