Stendhal: Červený a černý

00204785.jpeg

Ze zlatého fondu klasické francouzské literatury jsme pro posluchače připravili rozhlasové zpracování Stendhalova románu Červený a černý. Vydáme se do Francie první půli 19. století: Stendhal nás se svým hrdinou provede venkovským i měšťanským prostředím, s Juliánem Sorelem se ocitneme v kněžském semináři i v pařížských mondénních salónech, budeme sledovat Juliánovy vnitřní proměny a jejich dopad na jeho jednání.

S velkou radostí jsme se věnovali přípravě rozsáhlé - dvacetidílné (!) - četby na pokračování z jednoho z nejslavnějších francouzských románů 19. století, Stendhalova "Le rouge et le noir", jak zní původní název textu, který se do češtiny překládá - jak známo, poněkud nepřesně - jako Červený a černý.

Stendhal (vl. jménem Henri Bayle, 1783-1842) pojal úmysl napsat svůj druhý román v noci z 25. na 26. říjen 1829 v Marseille. Původně chtěl své knize dát název "Julien". Červený a černý pak vyšel za pouhých třináct měsíců - v listopadu 1831. Spisovatel se inspiroval skutečnou událostí: Antoine Berthet, syn venkovského kováře, strávil čtyři roky v semináři v Grenoblu, pak se stal vychovatelem dětí jistého pana Michouda, do jehož ženy se zamiloval. O čtyři roky později mladý Berthet svou bývalou milenku v kostele postřelí (paní Michoudová své zranění přežije). Antoine Berthet byl popraven v únoru 1828.

Ano, hlavní linie příběhu je v knize zachována. Bylo však třeba skutečného spisovatelského génia, aby z této nekomplikované zápletky vznikl román, který bude čten ještě bezmála po dvou stoletích. (Nutno ovšem přiznat, že k oblibě tohoto příběhu nepochybně přispěly i četné filmové přepisy - je vůbec třeba připomínat Gérarda Philippa, který ztělesnil Juliána Sorela v klasickém realistickém filmu z roku 1955?). Stendhalův úsporný styl navázal na klasickou linii francouzské prózy a zprvu nedošel ocenění u současníků - k vzácným výjimkám patřili například Balzac nebo Goethe, kteří knihu ocenili.

Nuže, vstupme aspoň zprostředkovaně, prostřednictvím rozhlasové četby, do domu verrièrského starosty pana de Rênal: na scénu přichází jeho paní...

Dvacetidílnou četbu na pokračování z románu francouzského klasika v překladu Otokara Levého připravil a režii má Dimitrij Dudík. Účinkuje Boris Rösner.