Stefan Zweig: Josef Fouché. Portrét jednoho bezpáteřního politika
Před 200 lety, 25. prosince 1820, zemřel v Terstu francouzský politik Josef Fouché, jeden z nejmocnějších lidí své doby, který jako bezpáteřní ministr přežil několik zcela rozdílných vlád... Z životopisného románu rakouského autora Stefana Zweiga čte Josef Vinklář. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Rakouský prozaik Stefan Zweig (1881–1942) začal psát biografii J. Fouchého „pro svoje soukromé potěšení“ v Salcburku v roce 1929. Autorovi šlo podle slov předmluvy spíše o biografii „antihrdiny“ než o biografii diplomata. Zweig sice několikrát zdůrazňoval, jak nesympatický mu policejní ministr tří režimů Fouché byl, ale zároveň mu tento výjimečný státník imponoval.
Osobnost Josefa Fouchého zaujala Stefana Zweiga jako prototyp principiálního zrádce, bezcharakterního přeběhlíka, politického chameleona, který se vždy uměl přidat ke správné straně, když už bylo po všem. Fouché byl mistr v oboru slídění, intrik a špionáže, byl to člověk nekompromisně bezcharakterní a bezpáteřní. Dokázal díky těmto svým vlastnostem přežít pád girondistů, jakobínů, direktoria, konzulátu, císařství, království a opět císařství – a zatímco se odvíjely největší události francouzské historie, tahal tento muž za politické nitky, spřádal intriky stále větší a dalekosáhlejší, špehoval, až se z bývalého jakobína stal vévodou z Otranta a mnohonásobným milionářem. Stefan Zweig pojal psychologický portrét svého „antihrdiny“ jako osobnosti zcela amorální, zároveň však i beletristicky nesmírně zajímavé.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
