Stefan Zweig: Josef Fouché. Portrét jednoho bezpáteřního politika

Před 200 lety, 25. prosince 1820, zemřel v Terstu francouzský politik Josef Fouché, jeden z nejmocnějších lidí své doby, který jako bezpáteřní ministr přežil několik zcela rozdílných vlád... Z životopisného románu rakouského autora Stefana Zweiga čte Josef Vinklář. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Účinkuje: Josef Vinklář
Připravila: Pavla Šmolíková
Překlad: Valter Feldstein
Režie: Jan Fuchs
Natočeno: v roce 1993

Rakouský prozaik Stefan Zweig (1881–1942) začal psát biografii J. Fouchého „pro svoje soukromé potěšení“ v Salcburku v roce 1929. Autorovi šlo podle slov předmluvy spíše o biografii „antihrdiny“ než o biografii diplomata. Zweig sice několikrát zdůrazňoval, jak nesympatický mu policejní ministr tří režimů Fouché byl, ale zároveň mu tento výjimečný státník imponoval.

Stefan Zweig

Osobnost Josefa Fouchého zaujala Stefana Zweiga jako prototyp principiálního zrádce, bezcharakterního přeběhlíka, politického chameleona, který se vždy uměl přidat ke správné straně, když už bylo po všem. Fouché byl mistr v oboru slídění, intrik a špionáže, byl to člověk nekompromisně bezcharakterní a bezpáteřní. Dokázal díky těmto svým vlastnostem přežít pád girondistů, jakobínů, direktoria, konzulátu, císařství, království a opět císařství – a zatímco se odvíjely největší události francouzské historie, tahal tento muž za politické nitky, spřádal intriky stále větší a dalekosáhlejší, špehoval, až se z bývalého jakobína stal vévodou z Otranta a mnohonásobným milionářem. Stefan Zweig pojal psychologický portrét svého „antihrdiny“ jako osobnosti zcela amorální, zároveň však i beletristicky nesmírně zajímavé.

autor: Pavla Šmolíková
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová