Stefan Andres: El Greco maluje Velkého inkvizitora

20. září 2009

Novela Stefana Andrese El Greco maluje velkého inkvizitora (1936, česky 1979) je mistrovským dílem autora, který se ve svém rozsáhlém, fabulačně bohatém a jazykově vytříbeném díle staví z pozic křesťanského humanismu na obranu člověka proti všemu, co ho odlidšťuje a co narušuje přirozenou etiku vztahů. Autor tu proti nebezpečí chladného dogmatismu nestaví jako obranu revoltu, nýbrž vnitřní stabilitu a integritu osobnosti, věrnost lidskému vnitřnímu hlasu, neohroženost a tvůrčí postoj. El Greco se ve střetu s velkým inkvizitorem přiznává ve smyslu křesťanské pokory k metafyzické bázni před světem a před bytím vůbec, tato bázeň mu je "počátkem moudrosti" a skýtá mu obranu proti živočišnému strachu před konkrétním zlem. Je mu zdrojem vnitřní stability a pramenem naděje. Z překladu Evy Pátkové připravil Petr Turek. V režii Vlada Ruska účinkuje Jiří Ornest.

Německý prozaik, básník, dramatik a autor rozhlasových her Stefan Andres (26. 6. 1906 Breitweis - 29. 6. 1970 Řím) studoval nejprve klášterní školu v Holandsku, ve studiích pokračoval na univerzitě (teologie, filozofie, germanistika) a poté r. 1937 emigroval do Itálie. R. 1950 se vrátil do NSR, od r. 1961 žil opět trvale v Itálii.

Ve svém rozsáhlém, fabulačně bohatém a jazykově vytříbeném díle se z pozic křesťanského humanismu Andres staví na obranu člověka proti všemu, co ho odlidšťuje a co narušuje přirozenou etiku vztahů, ať je to inkvizice, fašismus, válka či svět moderního podnikání. Stefan Andres nepodléhal vábení modernistických teorií a ve svém psaní vycházel z vnitřní nutnosti sdělovat lidem příběhy obsahující morální, byť ne moralizující apely k obnovení humanismu ve 20. století. Snad právě proto je jeho dílo živé i dnes, kdy mnohé modernistické výstřelky jsou spíš předmětem literárněvědného bádání... Nejznámějším Andresovým dílem je novela El Greco maluje velkého inkvizitora (1936, česky 1979 ve výboru Hrob závisti). Autor tu proti nebezpečí chladného dogmatismu nestaví jako obranu revoltu, nýbrž vnitřní stabilitu a integritu osobnosti, věrnost lidskému vnitřnímu hlasu, neohroženost a tvůrčí postoj. El Greco se ve střetu s velkým inkvizitorem přiznává ve smyslu křesťanské pokory k metafyzické bázni před světem a před bytím vůbec, tato bázeň mu je "počátkem moudrosti" (což je opak individualistické revolty, která člověka vyjímá z ostatního bytí a vrhá ho do osamělosti) a skýtá mu obranu proti živočišnému strachu před konkrétním zlem. Je mu zdrojem vnitřní stability a pramenem naděje. Do češtiny byl přeložen jeho román Holubí věž (1966, č. 1974), příběh německého vědce, který se v třicátých letech 20. stol. uchýlil na italský venkov, aby nemusel sloužit nacismu, a převyprávění Knihy knih Velký příběh Bible (1965, č. 1969).

Z překladu Evy Pátkové připravil Petr Turek. V režii Vlada Ruska účinkuje Jiří Ornest.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?