Štěbenec, píšťala. Na cestě kolem světa s archivními klarinetovými nahrávkami
Bez klarinetu a jeho typického zvuku si neumíme představit ani tradiční českou lidovou hudbu, ani židovský klezmer. Klarinet tvoří jeden z pilířů raného jazzu, stejně jako patří k základním nástrojům klasické hudby.
Na klarinet se v 19. a 20. století století hrálo ve východoevropské Haliči, na Balkáně, ale stejně tak i v New Yorku, New Orleans, nebo na karibském Martiniku. Mezi osobnosti, které jej nejviditelněji symbolizovaly v populární kultuře, patřili bezpochyby hvězdní hráči a kapelníci Benny Goodman a Artie Shaw.
Klarinet zakořenil v českém a moravském lidovém prostředí i lidovým názvy: štěbenec, píšťala. Na východní Moravě se lidovému klarinetistovi nezřídka říkalo „piščelák“. Mezi nahrávkami, které zazní v MusiCafé, patří hned zpočátku velká rarita – takzvané malé selské muziky z Chodska z roku 1909, v níž měl klarinet nezastupitelné místo. Snímek je raritní nejen svým stářím, ale i způsobem natočení na voskový váleček prvního záznamového zařízení na světě, které vynalezl na konci 19. století Edison a pojmenoval jej fonograf. Má jej ve svém archivu Etnologický ústav AV ČR v Praze.
Při putování časem za zvuku klarinetu nemůžeme vynechat dva hudební žánry, v nichž hrál klarinet dominantní roli. Prvním byl židovský klezmer, který přinesli do Ameriky počátkem 20. století muzikanti z východní Evropy. Druhým hájemstvím klarinetu byl od počátků jazz.
Potulky s klarinetem nás zavedou i do vzdálených krajin, například na karibský ostrov Martinik, odkud byl Eugéne Delouch a jeho jazzový orchestr, nebo do africké Keni, kde působil Coast Social Orchestra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka