Stát sám sobě za námahu. Za dlouhověkostí Miroslava Zikmunda vidím optimismus a touhu hledat krásu, říká režisér Petr Horký

4. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Horký

Cestuje, natáčí filmy, studuje doktorský program na Fakultě sociálních věd a s fanoušky nadšeně komunikuje přes sociální sítě. Podílet se bude na přípravě programu pro veřejnost ve vile, která patřila jeho příteli Miroslavu Zikmundovi, a v současné době dokončuje dokumentární film Civilizace – dobrá zpráva o konci světa. O tom všem mluvil Petr Horký ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Nemohl si vzpomenout na jedno slovo, a tak ho šel dohledat ve slovníku. Přesto, že vyjít do prvního patra ke knihovně ho stálo dost sil. Přesto, že nad celou věcí stačilo mávnout rukou a zasmát se jí. Řeč je o situaci, kterou s letos 102letým cestovatelem Miroslavem Zikmundem zažil jeho přítel, filmař a cestovatel Petr Horký. Čím si Zikmundovu dlouhověkost vysvětluje? Ve Vizitce mluvil o optimismu, adaptabilitě a touze hledat krásu ve zdánlivě obyčejných dnech. „Pan Zikmund mi tehdy řekl, že se do toho slovníku dojde podívat, protože sám sobě za to stojí,“ vzpomíná Horký.

Režisér Petr Horký s Miroslavem Zikmundem při natáčení dokumentu k jeho 95. narozeninám

Host vltavské Vizitky je nyní členem správní rady nově vzniklého Nadačního fondu Zikmundova vila, který z někdejšího zlínského obydlí Miroslava Zikmunda hodlá udělat místo setkávání s veřejností a těm, kteří o to stojí, pomoci najít své místo na zemi tak, jak ho desetiletí hledali i Zikmund s parťákem Jiřím Hanzelkou (1920 – 2003). Sám Horký je autorem místního audioarchivu, zdigitalizoval také Zikmundovy filmy.

V uších Knopfler, kolem mořská nemoc

Ve Vizitce detailně popisoval, jak Zikmund s Hanzelkou (ne)proplouvali obdobím, kdy v Československu vládla komunistická strana, jak na svých několikaletých cestách (ne)navazovali vztahy se ženami anebo na základě čeho své cestovatelské aktivity dělili mezi reportážní a „obyčejné“ cesty. S cestováním má Petr Horký spojenou i hudbu, kterou si do Vizitky vybral. „Když jsme brázdili teritorium Malediv, měl jsem v uších tohle album. Několikrát jsem jel s místními, kteří dostali mořskou nemoc a zvraceli do moře,“ popisuje asociace napojené na píseň Marka Knopflera Sailing to Philadelphia.

Čtěte také

V současné době Petr Horký dokončuje svůj nový film pojmenovaný Civilizace – dobrá zpráva o konci světa, pro který měl rozjednanou celosvětovou distribuci. Tuší ale, že letos z toho nic velkého nebude. „Sleduju, co se děje s novou bondovkou, a jestliže už i oni zase posunuli premiéru na říjen, vypadá to, že světová kina fungovat nebudou. Natož, abychom si z toho sebrali něco pro sebe.“ Na filmu spolupracoval se egyptologem Miroslavem Bártou, který formuloval sedm „zákonů kolapsu“ opakujících se u všech předchozích civilizací. „Civilizace se rozpadla v momentu, kdy ji lidi začali zneužívat a přestali žít svůj autentický život,“ konstatuje Horký. Kvůli ztrátě autenticity ostatně přestal Horký cestovat jen tak na blind: ve Vizitce popsal, jak se domorodci v amazonské džungli začali před turisty automaticky svlékat a pózovat s kopím, aby dostáli jejich zkresleným představám o životě v pralese.

Spustit audio