Staří mistři ve Schwarzenberském paláci II. Poznejte příběhy mistrovských děl renesance a baroka
Pomník osobního oslnění. Jan Gossaert, zv. Mabuse: Sv. Lukáš kreslí Pannu Marii, kolem 1513
Na desce Sv. Lukáš kreslí Pannu Marii představil syntézu italské renesance a moderního vyjadřování severní gotiky. To nepochybně souviselo s jeho radostí z rozmanitostí a rozporů. Precizně rozvržená kompozice obrazu prokázala Gossaertův um pro kresbu, kterou považoval za duši uměleckého díla. Nadto Pannu Marii záměrně zpodobnil tím způsobem, jak ji vnímal osvědčený kreslíř sv. Lukáš, což lze považovat za další důkaz malířovy virtuozity, která v jeho časech neměla obdoby.
Jan Gossaert dokonale žongloval s barvami a tvary, vyjadřoval se v symbolech, v narážkách na starověk reflektoval pohanský a židovský svět a byly mu blízké i formy tehdejší křesťanské současnosti. Coby jeden z prvních umělců signoval téměř všechna svá díla, čímž zdůraznil jejich jedinečnost.
Související
-
Staří mistři ve Schwarzenberském paláci. Poznejte příběhy mistrovských děl renesance a baroka
Setkejte se obrazy a sochami Petra Brandla, Matyáše Bernarda Brauna, Karla Škréty, Albrechta Dürera, Rembrandta nebo Paula Rubense.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka