Staří mistři ve Schwarzenberském paláci II. Poznejte příběhy mistrovských děl renesance a baroka
Pomník osobního oslnění. Jan Gossaert, zv. Mabuse: Sv. Lukáš kreslí Pannu Marii, kolem 1513
Na desce Sv. Lukáš kreslí Pannu Marii představil syntézu italské renesance a moderního vyjadřování severní gotiky. To nepochybně souviselo s jeho radostí z rozmanitostí a rozporů. Precizně rozvržená kompozice obrazu prokázala Gossaertův um pro kresbu, kterou považoval za duši uměleckého díla. Nadto Pannu Marii záměrně zpodobnil tím způsobem, jak ji vnímal osvědčený kreslíř sv. Lukáš, což lze považovat za další důkaz malířovy virtuozity, která v jeho časech neměla obdoby.
Jan Gossaert dokonale žongloval s barvami a tvary, vyjadřoval se v symbolech, v narážkách na starověk reflektoval pohanský a židovský svět a byly mu blízké i formy tehdejší křesťanské současnosti. Coby jeden z prvních umělců signoval téměř všechna svá díla, čímž zdůraznil jejich jedinečnost.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
