Staré pověsti české Jiřího Trnky v digitální kvalitě

10. únor 2015
03312345.jpeg

Národní filmový archiv seznámil veřejnost se svými stěžejními projekty pro tento rok. Vedle retrospektivy snímků Věry Chytilové v Londýně to je digitální restaurace několika významných filmových děl. Na ni získává Archiv finanční prostředky díky obchodování s českými filmy.

Do konce roku 2013 bylo toto obchodování rozdělené - snímky vzniklé do roku 1964 měl na starosti Archiv, snímky natočené od roku 1965 do roku 1991 Ateliéry Bonton Zlín. Začátkem minulého roku byl po dohodě se Státním fondem kinematografie veškerý obchod převeden pod jednu střechu - a to do Národního filmového archivu.

O prospěšnosti sloučení obchodování říká ředitel NFA Michal brigant: „My jsme vstupovali do smlouvy se Státním fondem kinematografie s představou, že tím, že se spojí dvě rozdělené části českého filmového dědictví a bude možné z jednoho místa obchodovat se všemi filmy – mysleli jsme si, že nastane synergický efekt, který umožní ten obchod zvýšit. A skutečně se podařilo, že pro mnoho zahraničních televizních vysílatelů, obchodníků, festivalů atd. je situace mnohem přehlednější a oni vědí, že tady je jedno kontaktní místo, kde se mohou dostat ke všem českým filmům, které vznikly a byly uvedeny až do počátku 90. let v Československu.

Situace je velmi příznivá i čistě ekonomicky, protože bilance zahraničního obchodování stoupla až o 50 %, což je velké číslo. Obávám se ale, že to ale nebude pokračovat, protože globální tendence je ustupovat například v televizním vysílání od starších filmů – to je smutný fakt, který potvrzují všemožné festivaly.“

03294725.jpeg

Výnosy obchodování pokryjí náklady na digitalizaciNa otázku, zda výnosy z obchodování dostatečně pokrývají náklady na digitalizaci odpovídá ředitel NFA pozitivně: „Musí to tak být, protože i to obchodování samotné je závislé na tom, jak kvalitní materiál dokážeme našim partnerům nabídnout. Promítání v kině už je minimalizovaná produkce, proto je třeba nabízet filmy v digitální kvalitě, to je zkrátka budoucnost.“

Digitalizaci předcházel archivní průzkum materiáluLetos je chystán zásadní digitalizační počin, převedení do této podoby Starých pověstí českých Jiřího Trnky. Anna Batistová z Národního filmového archivu k tomu říká: „Téměř rok už připravujeme právě tuto digitalizaci. Dosud jsme prováděli historický výzkum, to znamená, že jsme procházeli nefilmové sbírky, které máme v NFA, papírové dokumenty, výběrově fondy institucí, kde jsme hledali informace o tom, jak ten film byl vyráběn, jak byl uváděn, jak probíhalo laboratorní zpracování a podobně.

Hledali jsme i v jiných archivech, bohužel je to film z roku 1952, takže pamětníků už je poskrovnu. Připravili jsme materiály pro digitalizaci, takže jsme prošli originální negativ, který máme v archivu uchovaný. Ten jsme vyčistili, podle potřeby opravili a připravili jsme další duplikační materiály a právě teď probíhá výběr referenční kopie, která bude použitá při té digitalizaci. V závěru loňského roku jsme vypsali veřejnou zakázku na digitalizaci, jejíž výsledky bude možné vidět právě při chystaném veřejném uvedení.“

Uvedení čeká film v Trnkově rodném městě PlzniDigitalizovaná podoba Trnkových Starých pověstí českých bude uvedena v rámci festivalu Finále Plzeň (26. 4.-2. 5. 2015). Projekt financuje Ministerstvo kultury a Plzeň hlavní evropské město kultury 2015. Barevný loutkový film z roku 1952 natočil Jiří Trnka podle Starých pověstí českých Aloise jiráska. V roce 1953 získal film Stříbrného lva v Benátkách, v roce 1954 Cenu švýcarské filmové kritiky a Velkou cenu v kategorii loutkových filmů v Montevideu. Restaurování filmu pod dohledem odborníků z NFA bude probíhat v laboratoři Magyar Nemzeti Filmalap v Budapešti, který soutěž o zakázku vyhrál v otevřené mezinárodní soutěži.

03230005.jpeg

„Jiří Trnka je plzeňský rodák a idea digitálního restaurování právě tohoto jeho filmu se zrodila už před dvěma lety, kdy jsem nabídl plzeňskému primátorovi, že taková investice může být pro město Plzeň i pro jeho letošní kulturní oslavy trvalou hodnotou. Trnkova rodina nás v záměru podpořila a já věřím, že se postupně podaří vrátit do oběhu i další filmy tohoto autora,“ vysvětluje Michal Bregant.