Stanley Clarke v Jazz Testu: Brilantní zpráva mistra fusion, který měl Bacha raději vynechat

11. červenec 2018

Jakou zprávu se nám snaží předat Stanley Clarke albem The Message? Kapelník tvrdí, že oním mottem je prostě láska. A po muzikantské stránce vzkazuje, že se stále drží fusion, ale zároveň jde s dobou. Sledujte další díl Jazz Testu!

Basistu Stanleyho Clarka si asi každý vybaví jako spoluzakladatele skupiny Return to Forever a v souvislosti s jazzrockovou estetikou. Ale možná si vzpomeneme i na jeho podíl v rockové kapele Animal Logic nebo naopak na mainstreamové jazzové spolupráce třeba se Stanem Getzem.

„Podle skladeb, které novou desku rámují, bychom možná neřekli, že jde o Clarkovo album. Na úvod se ozve krátká komunikace slapující baskytary s beatboxem. A desku uzavírá čistokrevný hip hopový kus To Be Alive. Co se děje mezi těmito póly je ale většinou typický Clark,“ vysvětluje autor recenze Tomáš S. Polívka.

Druhá skladba After the Cosmic Rain / Dance of the Planetary Prince připomene, jak se jazzrock inspiroval indickou hudbou, hostuje tu i hráč na tabla Salar Nadar. Název skladby také naznačuje oblíbené inspirace žánru ‒ a Return to Forever obzvlášť ‒ v science fiction.

Stanley Clarke Band – The Message v Jazz Testu

Vedle razantních kusů samozřejmě Clarkovo umění vynikne i v tišších meditacích, jako je Message, kde baskytara dostala krásný, vzdušný prostor. Na desku celkem zapadne i zpívaná popová balada Lost in a World.

„Hlavním kladem alba je jeho prokomponovanost a melodická síla,“ vysvětluje Polívka. O to víc zaráží, že materiál k nahrávce vznikl vlastně náhodou ‒ při neplánované pauze v evropském turné, během níž dal Clarke svým kolegům v pařížském hotelu jednoduchý pokyn: komponujme! Proto je i řada skladeb na desce autorsky připsána všem členům kapely.

The Stanley Clarke Band – Up

03235986.jpeg

Album tohoto týdne je výsledkem práce velkého množství lidí. Na nové nahrávce Up amerického basového virtuosa Stanleyho Clarka se totiž podílelo přes dvacet muzikantů a to nepočítáme ostatní členy týmu. Uslyšíme devatenáctiletého nováčka na bicí, ale i veterány, kteří s Clarkem hrají již několik dekád. A stejně jako jednotliví hosté je různorodá i hudba samotná.

„Problém je, že Clarke chtěl na desku dostat vše, co se mu líbí. Někdy to ale působí jako pěst na oko,“ míní Polívka. Aby ukázal svoji všestrannost, upravil si pro kontrabas Bachovu Suitu pro violoncello číslo 1 G dur.

„Hraje ji skvěle, navíc na ní na albu naváže téměř akustická balada, aby byl skok v soundu alespoň trochu únosný, ale stejně je soudržnost desky porušena. Zbytečně, když kapela neměla nouzi o repertoár.“

Zmíněné hiphopové rámování desky přitom tolik nevadí, možná proto, že je „vysunuto“ na periferii alba, coby introdukce a závěr.

Přes některé drobné výhrady si Stanley Clarke přidal do diskografie důstojný titul, který si mohou oblíbit nejen ctitelé památky Return to Forever.

Jazz Test č. 12

Stanley Clarke Band – The Message

Stanley Clarke – baskytara, kontrabas

Cameron Graves – klávesové nástroje

Beka Gochiashvili – piano

Mike Mitchell – bicí

 

Hosté:

Doug E Fresh – beatbox

Salar Nadar – tabla

Doug Webb – saxofony

Chuck Findley – trubka

Michael Thompson – kytara

Steve Blum – zpěv

Pat Leonard – syntezátor

Skyeler Kole – zpěv

Trevor Wesley – zpěv

Sofia Sara Clarke – mluvené slovo

Mark Isham – trubka

www.stanleyclarke.com