Stanislav Děd: Ředitelé kulturních institucí jsou v nevolnickém postavení

Za přínos k česko-německému porozumění  mu  bavorská vláda a krajanské spolky SDL udělili letošní  cenu Kulturpreis für Volkstumspflege. „Velice si toho vážím, je to jediné ocenění, kterého se mi dostalo za 17 let práce v chomutovském muzeu“, konstatuje nyní již bývalý ředitel.

S odvoláním, které proběhlo bez řádného odůvodnění, se podle svých slov už vyrovnal. „Ve své práci mohu pokračovat i jinde, vadí mi ale, že postavení ředitelů kulturních institucí zřizovaných Ústeckým krajem je vysloveně nevolnické. Nemají ani taková práva jako ředitelé škol, nejsou jmenováni na předem určenou dobu, nemají možnost dozvědět se důvody svého odvolání, ze dne na den mohou být z pozice moci odvoláni, protože v zákonu je napsáno, že je Rada kraje jmenuje a odvolává.“

Pětici ředitelů severočeských galerií a muzeí, kteří na jaře 2017 dostali náhle výpověď, bylo pouze sděleno, že kraj má v úmyslu ubírat se v tomto segmentu kultury jiným směrem. Novou koncepci však vedení Ústeckého kraje nepředložilo. Netransparentní průběh výpovědí vyvolal kritiku ze strany kulturní obce i opozičních zastupitelů ve vedení Ústeckého kraje.

Probuzená (Fajtova) Národní galerie. A co bude dál?

• Upravit
• Smazat

Způsob odvolání generálního ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa poškodil obraz České republiky a opět otevřel zásadní otázku vztahu ministerstva kultury a státních příspěvkových organizací. Shodují se na tom odborníci, se kterými v pořadu Reflexe: vizuální umění! mluvila Alena Rokosová. Pořad hodnotí také proměnu Národní galerie pod vedením Jiřího Fajta a hledá odpovědi na otázku, jakého ředitele teď tato instituce potřebuje.

Stanislav Děd je známý svou dlouholetou angažovaností ve věci dorozumění mezi Čechy a sudetskými Němci. Jako člen Rady vlády pro národnostní menšiny pracuje na zlepšení stavu historických německých a židovských hřbitovů.

Ve spolku Omnium se nyní věnuje rekonstrukci stavebních památek na území někdejších Sudet. Omnium jich má za sebou úctyhodnou řadu. Doslova „za pět minut dvanáct“ se spolek pustil do záchrany unikátní Dittrichovy hrobky v Krásné Lípě ve Šluknovském výběžku, stavby, která by si zasloužila samostatné heslo ve slovníku evropské architektury, jak se píše na webu Omnia. „Dittrichové vybudovali v Krásné Lípě to, co o padesát let později Jan Baťa ve Zlíně.“

Budování nových vztahů v nové Evropě, která neválčí, je proti rasismu a proti nacionalismu. To je můj program, o který jsem se snažil v chomutovské muzeu.

Na to, co v česko-německém pohraničí uděláno již bylo, co by uděláno ještě být mohlo a co už je navždy ztraceno, se ptala Renata Klusáková.