Srpnové události 1968 zažili jako studenti v Moskvě. Dodnes jsou Aljoša s Milošem přáteli
V srpnových dnech roku 1968 se mezi rozporuplnými vztahy Rusů a Čechů zrodilo i velké přátelství. Miloš Straka ze Žďáru nad Sázavou byl v té době v Rusku na výměnném pobytu a bouřlivé události, které se staly v Československu, velmi prožíval i se svým ruským kamarádem Alexejem Nikolajevičem Ďjačkovem. Přáteli zůstali dodnes.
„21. srpna jsme byli v Leningradě. Ráno v devět hodin nám to řekl profesor Brabec. Sezval si jenom kluky, abychom to holkám neříkali. Měli jsme prohlídku v Ermitáži. A jak jsme tam jeli, byl tam autobus z Litvy,“ vzpomíná Straka.
Ti slyšeli skupinku Čechů mluvit. „Víte, co se stalo? Rusi vás obsadili. Holky začaly brečet. Do Ermitáže jsme šli jen tři, ostatní tam už odmítli odejít,“ líčí Miloš.
Aljoša pak vzpomíná, jak si Češi vyrobili české vlajky. „A hrdě se hlásili, že jsou Češi. Jejich učitel Brabec stál na ulici a představoval si, jak jsou v Praze tanky. V Moskvě přitom chodí lidé normálně po ulici. Nechápal to,“ popisuje Alexej Nikolajevič.
Znovu se Miloš s Aljošou viděli po 41 letech. „Plakal jsem, když Miloš přijel. Bylo to, jako by přiletělo moje mládí,“ doplňuje. „Je to velice zvláštní, že po 41 letech přijdete na letiště a vidíte toho člověka. A nemáte slov. Plakal jsem, jako pláču teď,“ uzavírá Miloš.
Srpnové události oba dva poznamenaly. Ale navzdory nim Miloš Straka s Alexejem Nikolajevičem Ďjačkovem své přátelství utužili. A teď se navštěvují, jak to jen jde.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V sázce je hořkost i aroma. Proč se v eurovolbách hraje i o budoucnost českého piva
-
‚Nikdy to nepřebolí.‘ Matka jí zemřela tři dny po konfliktu s cyklistou, muž má dostat podmínku
-
Od rána jsme byli nastavení, že chceme zápas zvládnout. Jsem na kluky pyšný, říká Dostál
-
Slovenský ministr vnitra po atentátu: buď ho dohoní politická odpovědnost, nebo mocensky posílí