Spletité cesty od kořenů až na vrchol. Jan Ryant Dřízal a jeho Strom života
Strom života je magický symbol, který podle kabaly znázorňuje vyzařování deseti božských principů. V případě skladatele Jana Ryanta Dřízala ale poslouží také jako hudební inspirace a příležitost k reminiscenci. Strom života je totiž název kompozice, kterou Dřízal dokončil v roce 2015 a pořad Futurissimo se k ní vrací rozhlasovou premiérou čerstvé nahrávky.
Pětatřicetiletý Dřízal dovedně spojuje zdánlivě hladký hudební povrch s kompozicí propracovanou do hloubky ve více vrstvách. Jeho skladby vklouznou k posluchači s úplnou samozřejmostí, ale vzbuzují také chuť se k nim vícekrát vracet a podrobněji je zkoumat – Strom života z tohoto pravidla není výjimkou. Jeho první studiovou nahrávku natočil v prosinci 2020 Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Markem Šedivým a houslistou Milanem al-Ashabem.
Dřízalovy kompozice často zaujmou už efektními názvy – ve skladatelské soutěži České filharmonie zvítězila jeho skladba Kuře melancholik, SOČR v roce 2018 premiéroval jeho violoncellový koncert Narcissus, na Pražském jaru 2020 měla světovou premiéru Zběsilost v srdci v podání Brno Contemporary Orchestra. Za přitažlivými tituly se ale skrývají dlouze promýšlené náměty, které s vnějšími inspiracemi zacházejí velmi volně. Dřízal prohlašuje, že nepíše programní skladby ve smyslu 19. století, ale zároveň je přesvědčený, že v sobě každá hudba nese i jiné než čistě hudební sdělení.
Skladatel označuje sám sebe za detailistu, který své náměty i skladby dlouze promýšlí. Při práci na Stromu života ho místy až vyčerpávalo úsilí dodržet systém, který si pro tuto kompozici sám stanovil, a zároveň nesklouznout k mechanické práci. Strom života si hraje s časem, jeho matrice je založená na sekvencích tvořících „genetický kód“ skladby.
„Dnes už bych některé věci udělal jinak, ale zároveň ve Stromu života vidím určitou energii a nosné prvky, které se mi stále zdají sebeinspirativní,“ poznamenal Dřízal k nové rozhlasové nahrávce. Doufá také, že jeho pocit není příliš narcistní. Ke Stromu života se na nové nahrávce Symfonického orchestru Českého rozhlasu kromě skladatele vracel i houslista Milan Al-Ashab. Ten byl interpretem světové premiéry stejně jako Jakub Kydlíček, který měl na starosti trio zobcových fléten. Skladba tak měla čas vyzrát nejen autorsky, ale také interpretačně.
„Dokážu se zamilovat do historické hudby stejně jako do současné, ale mým hudebním otcem je Charles Ives,“ přibližuje Dřízal své vlastní hudební kořeny. Na americkém skladateli si cení jeho schopnost tvořit pozoruhodné struktury, ale zároveň být ohromně emocionálně působivý. „Idea, kterou mám před sebou, je dokonalá organičnost kompozice,“ říká Dřízal, který usiluje o naprostou harmonii hudebního materiálu s formou a vývojem skladby. Strom života je Dřízalovým prvním pokusem o takto organický tvar.
Kromě Dřízalovy kompozice a rozhovoru s jejím autorem zní ve Futurissimu také hudba rakouského skladatele Lukase Lauermanna a Houslový koncert polské skladatelky Agaty Zubel. Oběma vyšly v druhé polovině roku 2020 profilová CD s jejich nedávnou tvorbou.
Pětatřicetiletý Lauermann je osobitý performer, který si své kompozice často hraje sám na violoncello kombinované s elektronikou – tak je tomu také v případě alba I N vydaného u společnosti Col legno. Hudba, která se ze základních motivů rozrůstá do prostoru, nezapře vliv Briana Ena či příbuznost s Maxem Richterem. Lauermannovo violoncello reprezentuje ve Futurissimu tenor-barytonový hlas jako předěl mezi dvěma skladbami postavenými na sopránovém zvuku houslí.
Houslový koncert třiačtyřicetileté Agaty Zubel je poslední skladbou tohoto Futurissima i jejího profilového alba Cleopatra’s Song, které v říjnu 2020 vydal label Kairos. Renomovaná autorka a zpěvačka uplatňuje na sólový nástroj principy podobné těm, které využívá při svých hlasových výletech za hranice konvenční techniky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
