Splácím dluh těm, kteří mi pomohli přežit 70. léta, říká vydavatel Lubomír Houdek o deskách Merty, Třešňáka a spol.
Užitečné s příjemným aneb knihy o poruchách spánku, očkování či mikrobiologii a desky Vladimíra Merty, knížky Jana Buriana anebo knižní rozhovor s hudebním kritikem Jiřím Černým. To je nabídka nakladatelství Galén, které pod vedením Lubomíra Houdka už patnáct let vydává zdravotnickou literaturu i hudební nosiče. Do Vizitky ho pozval Ondřeje Cihlář.
Jak holé pláně/stromové bez listí/olivovníky/ dáváme šťávu, jen když nás drtí, zpívá Vladimír Merta v písničce Olivovníky. Právě po ní pojmenoval v roce 2005 Lubomír Houdek edici, která v rámci primárně medicínsky zaměřeného nakladatelství Galén vydává desky a knihy o hudbě. „Merta, ale i další písničkáři ze sdružení Šafrán, které se dalo dohromady v 70. letech, vytvořili svá nejlepší díla v mládí v komunistickém režimu. Museli se naučit psát tak, aby neskončili v gulagu. Navíc olivovník je ohromný strom, který přetrvává,“ vysvětli Houdek ve Vizitce, proč při promýšlení názvu edice sáhl právě po této písni.
Čtěte také
Houdek, původním vzděláním knihovník, si z počátku myslel, že v Olivovnících vydá pár titulů a tím jejich aktivita zase pohasne. V roce 2005 přišla na svět kniha Jiřího Dědečka, pak byla tři roky pauza a v roce 2008 spatřily světlo svět první knihy a desky. Záhy se na ně začaly nabalovat další tituly. „Zdaleka jsem tehdy netušil jednu věc, že když se na desce domluvím s Vladimírem Mertou, logicky se musí dojít k Vlastovi Třešňákovi a dalším. Nabalovat se tedy začali autoři poezie, beletrie a já najednou zjistil, že u nás publikuje Václav Havel, Pavel Landovský nebo Jiří Suchý,“ vzpomíná.
Odpověď na to, proč vedle zdravotnické literatury vydává ještě hudbu, mu před lety poskytl kdosi z přátel – a on sám ji teď rád používá: „Hudba léči“. Sám přiznává, že jakožto ročník 1962 by 70. léta bez písničkářů, některých spisovatelů a kantorů jen těžko přežil. Vydavatelskou činnost tak vnímá jako splácení dluhů. K blížícím se 75. narozeninám Vladimíra Merty chystá trojalbum nikdy nevydaných nahrávek, v edici Olivovníky vyjdou také memoáry Michala Prokopa anebo knížka vzpomínek na Karla Zicha.
Na původní pětici písničkářů sdružených v Šafránu – kromě Merty a Třešňáka to byli Jaroslav Hutka, Dagmar Voňková a Petr Lutka – myslí s láskou, i když každý člen se vydal trochu jinou cestou. „Třešňák přestal hrát, ale věnuje se psaní a malování. Merta také spíš píše. Nové písně už tak často neskládá, ale hodně koncertuje, vlastně se z něj stala legenda. Hutka natočil dvě hezké desky Skleněný den a V rozpitých barvách, Dáša Voňková vydala jednu z jejích nejlepších desek Hostina a z Petra Lutky je mariánský písničkář. Našel si své poslání a je v tom šťastný.“
Čtěte také
Ve Vizitce mluvil Lubomír Houdek také o hlavní linii nakladatelství Galén, které se zdravotnické literatuře věnuje od roku 2003. Aktuální situace se podepsala i v jejím edičním plánu, například do chystané velké učebnice mikrobiologie musela profesorka Kolářová na poslední chvíli zapracovat kapitolu o onemocnění Covid – 19.
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Lubomír Houdek mluví o generaci písničkářů okolo Xindla X a Tomáše Kluse, o odkazu Jiřího Černého anebo o tom, co ho láká na tvorbě Františka Ringo Čecha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
