Špičky avantgardy v Praze

Ta vznikla v Západním Berlíně před šestadvaceti lety ze soukromé iniciativy a dnes je Zemským muzeem pro moderní umění, fotografii a architekturu se statutem veřejnoprávní nadace. Na rozdíl od Berlínské národní galerie, jejíž sbírky obsahují především arefakty vzniklé v cizině, a oproti Městskému muzeu soustřeďujícímu se na díla, jež se bezprostředně týkají německé metropole, Berlínská galerie sbírá a prezentuje umění, které sice vzniklo v Berlíně, jehož tvůrci však pocházejí i z řady evropských a mimoevropských zemí.

Proto je na výstavě zastoupen východoevropský konstruktivismus 20. let - reprezentovaný umělci, jako je Naum Gabo, El-Lissickij, Vladimir Tatlin, Alexandr Rodčenko či László Moholy-Nagy - a na jejím konci lze spatřit velkou instalaci Art Show ze 70. let od amerického uměleckého páru Edwarda a Nancy Kienholzových. Počátku chronologicky uspořádané výstavy vévodí díla expresionistické skupiny die Brücke a hnutí Dada. Berlínská galerie vlastní největší a nejbohatší dadaistickou sbírku na světě, a díky tomu mohla na výstavě předvést i zcela unikátní rekonstrukci dada-kabinetu, jenž byl v roce 1920 vystaven na Prvním mezinárodním Dada-Messe v Berlíně. V Městské knihovně však najdeme i díla Otto Dixe, Rudolfa Schlichtera, Alexandra Kanoldta a Christiana Schada z okruhu Nové věcnosti, bohaté fotografické sbírky (i z válečné a poválečné doby) a špičky Nové Figurace.

Logo|foto:Český rozhlas

Je škoda, že kvůli omezeným výstavním prostorám nemohly být do Prahy přivezeny i ukázky umění 80. a 90. let, jež Berlínská galerie předtím prezentovala na své putovní výstavě v ostatních evropských městech - Bonnu, Grenoblu, Valencii, Portu a Budapešti. Protože se ale po několika letech "bezdomovectví" dočká v roce 2004 svého nového umístění v přebudovaném Schultheissově pivovaru v berlínském Kreuzburku, nebude pro české zájemce o moderní umění, zlákané pražskou výstavou, příliš obtížné poznat její sbíky v úplnosti.