Soužití Ukrajinců a Romů na českém maloměstě či deprese ve virtuální realitě. Filmový festival v Benátkách bude plný českých filmů

6. září 2022

Hned pět projektů s českou stopou. Do jedné z hlavních soutěžních sekcí Orizzonti nominoval festival dvě české koprodukce podpořené Státním fondem kinematografie, snímky Oběť a Obzor. Do paralelní sekce Giornate degli Autori bylo vybráno české drama Běžná selhání režisérky Cristiny Groșan a v sekci Venice Immersive se představí krátký animovaný VR dokument Tmání režiséra Ondřeje Moravce. Trezorový film Ucho režiséra Karla Kachyni uvede v Benátkách sekce Venice Classics.

Naše kinematografie se tak ani letos v Benátkách neztratí. České filmy a koprodukce se přitom v posledních letech na festivalu objevují pravidelně, v loňském roce tu byl v sekci Orizzonti uveden a oceněn slovensko-česko-ukrajinský snímek 107 matek Petera Kerekese a premiéru tu měl i rumunsko-česko-lotyšský Zázrak Bogdana George Apetriho. Přednedávnem si festival vybral do hlavní soutěže snímek Václava Marhoula Nabarvené ptáče.

Čtěte také

I letošní česká festivalová nabídka je pestrá. Hlavní hrdinkou česko-slovensko-německého dramatu Oběť je Ukrajinka Irina, svobodná matka, která se snaží získat pro sebe a svého syna v Česku občanství. Syna ale údajně napadla skupina romských násilníků… Na psychologickém dramatu Obzor režiséra a scenáristy Mihaie Mincana se podílely Rumunsko, Francie, Řecko, Bulharsko a Česko. Snímek je inspirován skutečným příběhem filipínského námořníka, který během plavby na obchodní lodi objeví mezi nákladem ukrytého rumunského uprchlíka.

Ukázka z virtuálního filmu Tmání

Běžná selhání jsou druhým celovečerním filmem režisérky Cristiny Groșan. Scénář k dramatu o jednom dni v životě tří žen, který je narušen tajemným přírodním jevem, napsala Klára Vlasáková. Tmání je autobiografický animovaný film, který využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zážitků mladého člověka bojujícího s depresí. Jde o osobní příběh režiséra a spoluautora scénáře Ondřeje Moravce. A zapomenout nelze ani na uvedení české filmové klasiky – trezorového snímku Karla Kachyni Ucho z roku 1969. Jeho digitální restaurace se uskutečnila díky Národnímu filmovému archivu. 

Všichni tvůrci, jejichž projekty se do Benátek dostaly, jsou nadšeni. Na druhou stranu dělají českému filmu dobrou reklamu. Držme jim tedy v soutěžích palce. 

Spustit audio

Související