Soutěž Pražského jara: Brána k světové hudební kariéře
Pražské jaro – to není jen věhlasný mezinárodní hudební festival, ale také neméně prestižní soutěž. Její první ročník se konal v květnu 1947, čestným předsedou byl tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk a v porotě nechyběl třeba takový David Oistrach. Cena Jana Kubelíka napovídá, že šlo v počátcích o soutěž houslovou, v průběhu let se ovšem vyvinula v klání víceoborové. V současnosti jsou pro každý rok vypisovány vždy dva obory pro instrumentalisty do 30 let věku.
Gonçalo Nova – vítěz MHS PJ 2023 v oboru trombon
Launy Grøndahl: Trombonový koncert (na klavír doprovází Daniel Wiesner)
Stjepan Šulek: Sonata Vox Gabrieli (na klavír doprovází Daniel Wiesner)
Sào Soulez Larivière – vítěz MHS PJ 2023 v oboru viola
Paul Hindemith: Sonáta pro sólovou violu
Henry Vieuxtemps: Capriccio pro sólovou violu
Zhicheng Jin – vítěz MHS PJ 2024 v oboru lesní roh
Gioacchino Rossini: Předehra, téma a variace pro lesní roh a klavír (doprovází Stanislav Gallin)
Robert Schumann: Adagio a Allegro pro lesní roh a klavír (doprovází Stanislav Gallin)
Tsukushi Sasaki – vítězka MHS PJ 2024 v oboru housle
Clara Schumannová: Tři romance pro housle a klavír (doprovází Pavol Praženica)
Eugène Ysaÿe: Sonáta pro sólové housle č. 5
Soutěž startuje začátkem května a finálová kola jsou ostře sledovanou integrální součástí festivalu. Nejinak tomu bylo na jeho letošním 80. ročníku, kdy se soutěžilo v oborech violoncello (1. cenu vybojoval Japonec Yuya Mizuno) a hoboj (1. cena nebyla udělena, 2. místo obsadil Fedor Osver z Ruska).
Hudebníci a hudebnice jistě nejsou motivováni jen finančním oceněním. Úspěch v nespočetné konkurenci a před nesmlouvavou porotou s sebou nese jedinečné renomé a například také zaručené vystoupení na následujícím ročníku festivalu. A zapomenout nesmíme ani na Cenu Českého rozhlasu, která spočívá v možnosti bezplatné realizace studiové nahrávky a prezentaci laureáta ve vysílání Českého rozhlasu.
Čtěte také
Že je soutěž Pražského jara skutečně branou k mezinárodní hudební kariéře, to dosvědčuje letmý pohled do seznamu historických vítězů: violoncellista Mstislav Rostropovič (1950), flétnista James Galway (1968), zpěváci Štefan Margita (1986) nebo Dagmar Pecková (1986), houslisté Ivan Ženatý (1987), Hana Kotková či Pavel Šporcl (oba 1997), hornisté Radek Baborák (1992) a Kateřina Javůrková (2013), klavíristé Giovanni Bellucci (1993), Martin Kasík (1998) a Ivo Kahánek (2004), trumpetisté Gábor Boldoczki (1997) a Julian Sommerhalder (2003), fagotista Václav Vonášek (2002), Pavel Haas Quartet (2005), violoncellisté Tomáš Jamník (2006) či Victor Julien-Laferrière (2012), dirigent Krzysztof Urbanski (2007), cembalista Jean Rondeau (2012) a mnoho dalších.
Violoncellista Raphael Wallfisch, jeden z letošních porotců, hodnotí jedinečnost soutěže Pražského jara následovně: „Uplatňuje se zde velmi holistický přístup k soutěžícím. Lidé po jednotlivých kolech nemají pocit, že byli zcela vyřazeni, protože mají příležitost účastnit se navazující masterclass. Proběhlo také setkání se zpětnou vazbou, což v mezinárodních soutěžích není běžné a přitom je to zásadní. Pokud totiž v soutěži skončíte a nevíte proč, nemáte na čem stavět a v budoucnu dál pracovat.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Filip Topol: Mně 13. Raná autobiografická próza frontmana Psích vojáků
-
Žiletky ve vlasech: Divoký poeta Filip Topol v Sedmém nebi Moniky Načevy
-
Josef Topol: Hodina lásky. Hra o ničivé síle času s Janem Třískou v hlavní roli
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.