Současný Izrael očima svých umělců
14. května 1948, den před ukončením Britského mandátu Palestina, byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael. Sedmdesát let jeho existence je doprovázeno dramatickými politickými událostmi, ale je také prostředím, ve kterém dochází k mimořádnému kulturnímu výkonu. Pětice Kontextů, pět zastavení nad souvislostmi izraelské kulturní scény a různými žánry v umění Izraele. Poslouchejte on-line.
Izrael – putování zemí
V úvodu cyklu proputujeme společně s cestovatelkou Lenkou Neumanovou zemi Izrael po místech duchovně významných, ale i těch, kde se soužití židovského a arabského obyvatelstva projevuje neočekávaným způsobem.
Izraelská literatura
Izraelská literatura je u nás poměrně známá. V Kontextech se na ni podíváme trochu jiným úhlem pohledu.
Sajjid Kašua: Tančící Arabové
Ve vltavské řadě Povídka se tentokrát seznámíme se jménem, které v našich končinách nezaznívá tak často. A přesto by možná mělo. Sajjid Kašua, hebrejsky píšící izraelsko-arabský spisovatel, a jeho zčásti autobiografická prvotina Tančící Arabové. Její hrdina si klade otázku, kdo vlastně je. Prózu plnou situačního humoru, napsanou s nadhledem i ponorem insidera, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Když kůň vejde do baru, kde tančí Arabové, je z toho Izraelský týden
Před sedmdesáti lety byl založen stát Izrael – bylo dosaženo snah světového sionistického hnutí a svět v očích mnohých splatil dluh židovským exulantům roztroušeným po uprchlických a internačních táborech Evropy. Rozhodli jsme se letos Izraeli věnovat tematický týden v literárních a publicistických řadách i v hudbě.
Magdalena Křížová, hebraistka a překladatelka řady významných literátů, na příkladu izraelsko-arabského spisovatele Sajjida Kašuy pohlédne na situaci izraelských Arabů, neboli Palestinců s izraelským občanstvím. Tito občané Státu Izrael se táží, ke komu mají směřovat svou loajalitu a jestli může být Izrael, „židovský stát“, také jejich státem. Nežijí ve dvojím exilu, nechtění a odmítaní jedněmi i druhými?
Izraelské galerie jako prostor pro dialog
Umělkyně Tamara Moyzes vám prostřednictvím projektu iránské umělkyně vyvětlí problematiku spolupráce mezi umělci ze znepřátelených zemí a rovněž se dozvíte, jak se místní nezávislé galerie dostávají do konfliktu s oficiální státní doktrínou kvůli svým projektům propojujícím Palestince a Izraelce.
Izraelský protestsong
Pierre Friedmann se věnuje oboru, který u nás známe asi nejméně: izraelské alternativní hudbě a formám protestsongu. Poněkud překvapivě se protestsongy staly významnější součástí izraelské populární hudby až v posledních deseti či dvaceti letech a nemalou zásluhu na tom má rozkvět žánrů, jako je rap a hiphop, jež mají kořeny v protestně laděných textech. O hudebních formách odporu se dozvíme mnoho překvapivých faktů.
Izraelský film Foxtrot přináší tanec mezi symboly chaosu
Režisér Samuel Maoz svým druhým filmem předvedl, že se nebojí hrbolatých neprozkoumaných cest a nových výzev.
Izraelská současná kinematografie
Izraelská kinematografie je dalším, u nás poměrně známým způsobem uměleckého vyjádření života, myšlení i traumat Izraele. Na závěr Kontextů vám politoložka a fotografka Pavlína Šulcová detailně představí film Foxtrot, který získal Cenu poroty na festivalu v Benátkách 2017. Také ovšem vzbudil velkou nelibost izraelské vlády pro své antimilitaristické postoje.
Připravila: Marina Šternová a Magdaléna Křížová (revue Prostor)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
