Sofia Rei: De Tierra Y Oro
K pestrosti newyorské hudební scény výrazně přispívají umělci z jiných částí světa, kteří se tu natrvalo usadili. Zpěvačka Sofia Rei je původem z Argentiny, do New Yorku se přistěhovala roku 2005 a loni zde vydala své třetí album, De Tierra Y Oro, O zemi a o zlatu. Zpěvačka je popisuje jako „filozofické putování“.
Její písně totiž nečerpají jen z argentinských kořenů, ale i z dalších latinskoamerických zemí, v doprovodu slyšíme paraguayské harfy, kolumbijské marimby, i perkuse z Peru a strunný nástroj charango z And. Hudba Sofie Rei vzbudila velmi příznivý ohlas, což dokazuje i fakt, že zpěvačka dostala příležitost své nové album představit v jednom z nejvíce prestižních sálů severní Ameriky, v Lincoln centru v New Yorku.
Titulní skladba alba De Tierra Y Oro, O zemi a o zlatu, je osobní zpovědí zpěvačky. Sofia Rei vysvětluje proč: „Ta skladba je o všech těch kontrastech, jimiž na podiu procházím. Jako zpěvačka se totiž musím ztotožnit se všemi těmi rozdílnými náladami a pocity, o nichž zpívám. Každý z příběhů musím vnitřně prožít, a tím si vytvářím velmi intimní vztah vůči svým posluchačům.“
Sofia Rei zpívá jak vlastní skladby, tak i tradiční písně jižní Ameriky: jedna z nich, La Llorona, Plačka, pochází z Mexika, žánrově patří k písním ranchera a zpopularizovala ji dnes už nežijící zpěvačka Chavela Vargas. Její verze zazněla například v u nás dobře známém filmu Frida. Tématem skladby je tragický osud ženy, která zešílí a skrývá se před lidmi. Pokud ji přece jen potká nějaký vesničan, v tom lepším případě se pořádně vyděsí, anebo v tom horším též zešílí. Sofia Rei píseň zpívá v argentinské španělštině, která má odlišnou výslovnost, a z Llorony se tedy v její verzi stává Žorona.
Výběr z obsahu CD:La GalleraEl SauceDe Tierra Y OroTodo Lo Perdido ReapareceLa LloronaNochePoesía Ilegal
Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Sofia Rei
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
