SOČR na Pražském jaru: Svatební košile Antonína Dvořáka
Symfonický orchestr Českého rozhlasu v neděli 27. května provedl nepříliš často uváděnou kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka, na text stejnojmenné balady Karla Jaromíra Erbena.
Záznam koncertu si poslechněte zde
Objednávku na nové dílo pro hudební festival v Birminghamu obdržel Dvořák v roce 1883 a nejprve uvažoval o zkomponování oratoria na námět z českých dějin (Svatý Václav nebo Jan Hus). Nakonec se obrátil k literárnímu dílu Karla Jaromíra Erbena, z jehož sbírky Kytice (k níž se Dvořák ještě jednou pak vrátil) si vybral baladu Svatební košile.
Dílo vzniklo v průběhu roku 1884 a hned v následujícím roce ho tiskem vydal renomovaný anglický nakladatelský dům Novello. Anglické premiéře Svatebních košilí předcházelo dvojí české uvedení v Plzni (28. a 29. března 1885), které se setkalo s velkým ohlasem.
Byl Vám to rámus! To neustálé volání a křičení ‚Dvorak‘ nemělo konce. Orchestr, sbor i obecenstvo jásalo. Dámský sbor mě obklopil a všichni mi chtěli tisknout ruce a gratulovat mi. Nevěděl jsem, co se se mnou děje.Antonín Dvořák
Birminghamská premiéra kantáty (27. srpna), při níž účinkoval čtyřsetčlenný sbor, stopadesátičlenný orchestr s Antonínem Dvořákem u dirigentského pultu, byla pak dalším zahraničním triumfem, který překonal veškerá skladatelova očekávání.
Název odkazuje ke starému lidovému zvyku, o němž se hovoří v textu: dívky před svatbou věnovaly svým nastávajícím vlastnoručně ušité svatební košile. Pro první provedení kantáty v Anglii byl zvolen odlišný název The Spectre's Bride (Duchova nevěsta), který se při uvádění díla mimo české země vžil.
