SOČR na francouzské vlně. Poslechněte si díla Henriho Tomasiho, Dariuse Milhauda a Francise Poulenca
Další z řady komorních koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu pořádaných ve svatoanežském klášteře přináší francouzský esprit. Vychutnejte si vynikající sólistické výkony houslistky Martiny Bačové a hobojisty Zdeňka Rysa. Diriguje Marek Šedivý, přímým přenosem provází Jitka Novotná.
PROGRAM
Henri Tomasi
Koncert pro hoboj a orchestr
Darius Milhaud
Koncert pro housle a orchestr č. 1, op. 93
Francis Poulenc
Sinfonietta
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Marek Šedivý – dirigent
Zdeněk Rys – hoboj
Martina Bačová – housle
Koncert pro hoboj a orchestr napsal Henri Tomasi roku 1959, inspirován textem Andrého Bolla o dívkách, které se na noc vzdálí z duchovních oslav a zúčastní se rituálního tance satanistů. Hudebně koncert souvisí s baletem Jabadao, na kterém Tomasi v téže době pracoval, a začíná melodiemi upomínajícími na korsické pohřební obřady.
První z Milhaudových houslových koncertů se nese v duchu úsporných, extrémně krátkých kompozic. Virtuózní, místy poetická, pouhých deset minut trvající skladba měla premiéru v roce 1927. (Pro zajímavost – ve stejném roce byly poprvé provedeny také například opera-oratorium Oedipus Rex od Igora Stravinského a Jeana Cocteaua nebo Janáčkova Glagolská mše.)
Poulencova čtyřvětá Sinfonietta z roku 1948 je neoklasicky odlehčená a plná tanečních rytmů. Jde o jedno z mála orchestrálních děl svého autora. I v něm je slyšet, proč někteří Francise Poulenca podceňují, zatímco jiní ho naopak považují za nejzajímavějšího člena avantgardní pařížské Šestky.
Související
-
-
Henri Tomasi, klasik z Marseille
Koncert pro hoboj a komorní orchestr francouzského skladatele 20. století hraje Zdeněk Rys a SOČR pod vedením Leoše Svárovského. Připravila Michaela Vostřelová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
