Snímek Drobná nehoda režiséra Panáhího vypovídá o odvaze i uměleckém odporu, říká kritička o mrazivém thrilleru s prvky grotesky
Každý film íránského režiséra Džafara Panáhího vzbudí rozruch. Stejné to bylo i s jeho novinkou Drobnou nehodou, snímek si nakonec odnesl Zlatou palmu z festivalu v Cannes. Teď přichází do českých kin. Film zhodnotila publicistka Alice Aronová.
V novém filmu drobná nehoda svede dohromady bývalého politického vězně Vahida a muže, v němž pozná svého mučitele z vězení. Ačkoliv nikdy neviděl jeho obličej, jeho krok a specifický zvuk umělé nohy, poznává skoro s jistotou. Režiséra Džafara Panahího inspirovaly k napsání scénáře vlastní zážitky z vězení, sám stále žije v Teheránu. „Tvrdí, že zemi tak miluje, že ji nemůže opustit,“ říká kritička Alice Aronová.
„Ve filmu se ocitáme spolu s pěticí hrdinů snímku v dodávce a v autě míříme z Teheránu do pouště. Čeká nás řada absurdních momentů i dramatických chvil, u kterých se divák i zasměje, k čemuž přispívají přirozené herecké výkony a působivá atmosféra snímku,“ dodává Aronová.
„Je to příběh o etice, pomstě, ale i pochybách. Film má silné morální poselství, řeší téma cti, odplaty a odpuštění,“ uzavírá kritička. Snímek se pyšní rovněž dvěma nominacemi na Oscara, za scénář a nejlepší zahraniční film. Zda je získá se dozvíme už 15. března.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Peter Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi. Slavný básník očima své milenky
-
Stíny minulosti a obraz současnosti. Skladba Haštala Hapky slaví mezinárodní úspěch
-
Ludvík Souček: Prouklovi kočkeni. Dokážou se lidé sžít s nově objevenými podivnými tvory?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
