Snažím se přispět k tomu, aby Brno bylo městem svobodným, vtipným a kultivovalo jinakost, říká umělecký šéf Divadla Husa na provázku Martin Sládeček
„My máme jeviště v centru města, vám se nedostává pozornosti. Pojďte k nám a řekněte lidem, jak vidíte Brno.“ Divadlo jako prostor pro lidi, kteří se ocitli na okraji zájmu, jako platforma pro sousedské setkávání. To je koncept nového uměleckého šéfa brněnské Husy na provázku Martina Sládečka, který ve Vizitce mluvil s Ondřejem Cihlářem.
Doma ve Frýdku-Místku studoval střední školu zaměřenou na sociální práci, jenže v dramatickém kroužku pod vedením Elli Staníkové mu došlo, že by se raději věnoval dramaturgii. Divadlo pro něj představovalo únik z šedivé reality města, v němž se mu v dospívání nežilo nejlépe. Přihlásil se proto do Brna na JAMU – a ono to vyšlo. „Byl jsem šťastný, že se mi tenhle „útěk“ povedl a že mám dnes z pozice uměleckého šéfa Divadla Husa na provázku možnost podílet se na formování tváře Brna. Snažím se přispět k tomu, aby Brno bylo městem svobodným, vtipným a kultivovalo jinakost,“ říká.
Periferie nás mohou hodně naučit
Na postu uměleckého ředitele nahradil letos v létě Annu Davidovou, která do divadla přivedla nové režiséry, herce, muzikanty, výtvarníky i návštěvníky, pro něž začal fungovat v atriu divadla bar. Na tuto linii chce Sládeček navazovat. „Anna divadlo otevřela tématům, která jsou ve společnosti přehlížená, já bych ho rád otevřel lidem, kteří se ocitají na okraji zájmu, a to hlavně proto, že to potřebujeme my. Takzvané periferie nás mohou hodně naučit,“ míní.
Ve Vizitce detailně mluvil o představení Čerwuiš, o potřebě bílého člověka kolonizovat, o interpretaci knihy Aleše Palána Raději zešílet v divočině i o představení Gadžové jdou do nebe tematizující o česko-romské soužití. V této hře zazní i píseň v interpretaci Jana Polyaka a Pavlíny Matiové, již si Martin Sládeček nechal ve Vizitce zahrát.
Na brněnské divadelní scéně se Sládečkovi líbí pospolitost, chuť diskutovat o jednotlivých tématech i vzájemná přejícnost. Součástí jeho vize je zintenzivnit vztah s publikem: vtáhnout ho do hry, udělat z divadla nástroj komunitního setkávání. Prostor chce v divadelním prostředí dávat i v Brně žijícím menšinám. „Provázek má jeviště v centru města, vám se nedostává pozornosti, pojďte na jeviště a řekněte lidem, jak vidíte Brno“ – tato myšlenka stála u zrodu sousedského večera, v rámci kterého bude mít slovo brněnská běloruská komunita, muslimové, Romové, LGBT a také lidé s fyzickým hendikepem. V tomto směru byla pro Sládečka inspirací zejména stáž na rakouské Universität Mozarteum Salzburg: právě tam se důkladněji seznámil s konceptem práce s komunitou, s lidmi, kteří nejsou divadelníky, ale mohou se svými zkušenostmi v divadle vystupovat.
Důležité pro něj pak bylo i setkání s překladatelem a slavistou Wolfgangem Spitzbardtem z klezmer souboru HaChucpa, který vznikl na konci devadesátých let při HaDivadle. „Představil mi úplně nový obzor a nasměroval mě k německému divadlu. Přestože byl za minulého režimu perzekvován, věří, že kapitalismus musí být překonán. Není nutné s ním souhlasit ve všem, ale je to nesmírně inspirativní člověk.“ I Spitzbardt, jehož HaChucpa ve Vizitce také zazněla, bude mít v rámci diskusí Divadla Husa na provázku prostor.
Související
-
Karel Hvížďala: Petr Oslzlý, motor Brna
Kdyby v Brně nežil Petr Oslzlý, který se sice narodil v Konicích u Prostějova, ale od střední školy již žil v Brně, kulturní život tohoto moravského města by vypadal jinak.
-
Jak na divadlo pro děti? Potlačit vlastní ego a nezkoušet to s ironií, říká režisér Jiří Jelínek
Režisér a hudebník Jiří Jelínek patří mezi nejúspěšnější a nejoceňovanější mladé tvůrce divadla pro děti. Svou poetiku světem šíří i jako člen kapely Bombarďák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
