Sňatky z radosti

20. duben 2004

Klasickou goldoniádu pod názvem Náměstíčko nastudovala s Divadelním spolkem Kašpar Jaroslava Šiktancová. Malý plácek s několika na sebe nalepenými domy, hostincem a pojízdnou konstrukcí na klepání koberců je pupkem světa. Během benátského karnevalu se zde rozpoutává smršť hádek, drobných intrik, nedorozumění a sňatkových léček.

Náměstíčko je plné osamělých žen s dcerami a jediným mladičkým mužským. Všechny ženy by se chtěly vdát. Prostinký děj směřuje k tomu, aby se svatby uskutečnily. Všední život komunity ozvláštňuje atmosféra karnevalu a příjezd neznámého cizince, který s radostí a trochu z odstupu pozoruje hemžení a neustálé škorpení jemu milé společnosti. Postavou vybočující z davu je mrzoutský a snobsky nafoukaný strýc, který svou vdavekchtivou chráněnku Gasparinu drží velmi zkrátka. Jádrem inscenace je rozehrávání jednotlivých gagů, minizápletek, rozmotávání nedorozumění, neustálé ženské pranice, vodopády nadávek a následných udobření.

Divadlo v Celetné

Bezejmenný cizinec (Jan Potměšil) svým příjezdem na vozíku působí chtě nechtě tajemně a rozeznívá uprostřed výbuchů komična jedinou temnou notu. Jeho obdivný a posmutnělý pohled na radujícící se postavičky uprostřed karnevalového reje tak dostává hlubší rozměr. Skupinku žen tvoří potrhlá matróna Mileny Steinmasslové, která se nebojí udělat si ze sebe legraci. V této komické poloze často obsazovaná, i tentokrát hraje v přesně padnoucí roli a nepředvedla tedy nic nového. Oproti tomu Eva Elsnerová jako trochu příliš mladá matka obstála až překvapivě. Z mladší generace zaujala komediálními rozehrávkami Monika Zoubková. Energickými gesty a dryáčnictvím, přehnanou mimikou přesně pasující k tomuto žánru ztvárnila sice zasnoubenou, ale stále dětsky hravou i koketní Luciettu. Barbora Lukešová jako nóbl slečna Gasparina kontrastuje se skupinou svým vznešeným vyjadřováním i zevnějškem.

Výtvarnice Libuše Josefy vytvořila kostru scény z lešenářských trubek, které oživila typickými předměty pro charakterizaci daného prostředí: dřevěnými okenicemi, levnými roletami, kusy vysícího prádla i s kolíčky. Kostýmy jsou jakoby posbírané hadříky všelijakého původu, tu padnoucí, jinde pomenší. Masky jsou spíš tajemné než rozverné. Všechny mají černé pláště a bílé kašírované škrabošky či polomasky, jejichž strnulý výraz vzbuzuje neustálou nejistotu o pravém rozpoložení jejich nositelů. Tajemno rozpouštějí naši hrdinové veselým tancem a zpěvem, když si škrabošku otočí "čelem vzad". Tato milá a krátká hříčka rozhodně zvedne divákům náladu.

autor: mat
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.