Smysly, imaginace a literatura. „Vejít do českého pavilonu ve Frankfurtu bude jako spadnout do otevřené knihy,” říká architekt
Dvě programové scény, na nichž se během pěti dnů představí 75 českých autorek a autorů. Zkraje podzimu vyrostou v jedné z hlavních veletržních hal ve Frankfurtu na Mohanem. Hlavní hostující zemí největšího knižního veletrhu světa tu mezi 7. a 11. říjnem bude Česká republika. Jakou vizuální podobu dostane národní pavilon? A jak její tvůrci vzali do hry motto českého hostování? Odpovídá architekt Jindřich Ráftl ze studia Jin Jan, autor vítězného návrhu.
Vítěznou podobu pavilonu s názvem Rozhraní imaginace vybrala v otevřené soutěži sedmičlenná komise. Hlavním mottem čestného hostování Česka ve Frankfurtu je citát z Shakespearovy Zimní pohádky a idea Česka jako „země na pobřeží“. Vítězný návrh tak rovněž pracuje s ideou pobřeží, ale také představivostí a smysly. „Pracujeme s návštěvníkem tak, jako kdyby spadl do otevřené knihy. Zajímá nás dění v imaginaci a to, co vlastně kniha je,“ popisuje Jindřich Ráftl. „Jednoduše vstoupíte do krajiny představivosti,“ dodává.
Pavilon v číslech:
- Rozměry haly: 67x36 metrů
- Plocha haly: 2 433 m2
- Dvě scény s veškerým audio, video a tlumočnickým vybavením
- Sezení pro 235 návštěvníků
- Pneumatické struktury: 1 849 m2 balonoviny
- Relaxační podsedáky: 115 m2 balonoviny
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Kultovní vysílač Liblice jde k zemi. Poslechněte si mysteriózně špionážní krimi z dílny VOSTO5
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
