Smrtící nervově paralytické látky není nijak složité vyrobit, upozorňuje expert

13. duben 2018

Člověk začal jedy objevovat, měnit, využívat i zneužívat už dávno. O tom, jaký je svět jedů dnes a jaké prostředky proti nim máme, hovořil v Magazínu Leonardo lékař, toxikolog a specialista na bojové prostředky Jiří Kassa z Katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Brně se sídlem v Hradci Králové.

„Nervově paralytické látky jsou nejnebezpečnější a nejtoxičtější skupina bojových chemických látek,“ uvedl expert.

Jde o látky, které ovlivňují nervovou soustavu, jak centrální, tak periferní, konkrétně přenos nervového vzruchu, který je zprostředkován látkou acetylcholin. „Tyto jedy nevratně inhibují enzym acetylcholinesterázu, která rozloží acetylcholin poté, co splní svou funkci.“

„A když tento enzym není aktivní, tak mediátor acetylcholin neustále dráždí příslušné receptory a nervovou soustavu, takže negativně ovlivňuje funkci celé řady orgánů,“ dodal Kassa.

Co se děje s lidským organismem při zasažení takovou látkou a nástupu jeho účinku? „Začíná otrava zvýšením činnosti celé řady žláz, tedy slinění nebo pocení, porušuje se zrak kvůli zúžení zornic. Hlavním systémem, který je ale napaden a jehož funkce ovlivňuje přežití nebo nepřežití otravy, je dýchací systém.“

„Dýchací systém člověka napadeného nervově paralytickou látkou je ovlivněn na třech úrovních: jednak tyto jedy způsobí zúžení dýchacích cest a nadměrnou sekreci hlenu v nich, dále zasáhnou dýchací svaly, které nejprve vykazují křeče, které přecházejí až v paralýzu těchto svalů.“


„Struktura těchto jedů není nijak zvlášť složitá. Není třeba sofistikované zařízení na jejich syntézu, každý zkušený chemik je s běžným vybavením zvládne vyrobit... Nejznámější a nejstarší jsou soman, sarin, tabun a cyklosarin. Mezi mladší jedy patří látka VX, která má americkou, ruskou i čínskou provenienci.“

Třetí úrovní jsou vlastní dechová centra v mozku, která jsou také jedem paralyzována. „Když sečteme tyto všechny účinky, tak otrávený dospěje do stavu akutní dechové nedostatečnosti, která vede ke smrti.“

Všechny tyto látky, o nichž se ví, že byly vyrobeny, skladovány a bohužel také použity, patří pod Mezinárodní úmluvu o likvidaci chemických zbraní. „Všechny členské státy, které ji podepsaly, se zavázaly, že tyto látky nebudou vyvíjet, vyrábět, skladovat a používat.“

Prevence před těmito nebezpečnými jedy je dvojí: první je tzv. protichemická ochrana, další je zdravotnická ochrana. „Protichemická ochrana spočívá v chránění kůže, očí a dýchacích cest tak, že znemožníme, aby taková látka pronikla do organismu.“

Armády vědí o této hrozbě, jsou na ni připraveny, což ukazuje zdravotnická ochrana. „Vyvíjejí se jak léky, které se používají poté, co jsou jednotky zasaženy, ale máme i prostředky, které se podávají před zasažením. Ty zvyšují odolnost jedince, takže když je otráven, tak dávka, která by ho usmrtila, ho neusmrtí, jen mu způsobí příznaky otravy.“

Zasažení takovou látkou je možné odhalit z metabolitů v těle otrávené osoby. „Jsou vypracovány přesné a citlivé metody založené na plynové nebo tekutinové chromatografii spojené s hmotnostní spektrometrií.“

„Tak jsme schopni tyto látky v těle detekovat buď přímo v krvi, nebo se metabolizují a vylučují močí, a v ní jsme je schopni také rozpoznat,“ shrnul Jiří Kassa.

autoři: dst , oci
Spustit audio