Smluvně opoziční rozpočtové fiasko

29. leden 2001

Premiér Miloš Zeman se rád chlubí ekonomickými úspěchy své vlády a hlasitě zdůrazňuje, že právě kabinet nezkušených sebevrahů vytáhl naši "spálenou zemi" z krize. Když v polovině ledna ministerstvo financí oznámilo, že schodek státního rozpočtu překročil sněmovnou schválenou hranici o neuvěřitelných 11 miliard, nebyl Zeman téměř slyšet.

Nic překvapivého. Politici své neúspěchy často bagatelizují a nakládají s nimi jako s odpadem, který nestojí za řeč. Zemanovo "schodkové ztišení" má ale i konkrétní důvody: Zeman by totiž musel otevřeně přiznat, že jeho vláda není ideálním hospodářem a že dnes opěvovaný ekonomický růst na dluh se brzy může proměnit v obrovskou kouli, kterou česká ekonomika jen stěží utáhne. Právě to také premiérovi okamžitě otloukly o hlavu opoziční strany, včetně té, která ČSSD dotlačila k sepsání ďábelského úpisu o podmíněném vládnutí.

Lidovci a Unie svobody marně zakrývají škodolibou radost, že došlo na jejich slova, smluvní "opozičníci" z ODS skřípou zuby a slibují, že vládní stranu poženou k odpovědnosti. Hlasité rozčarování v táboře ODS je pochopitelné. Právě ODS socialistům ke schválení loňského rozpočtu pomohla - výměnou za pět důležitých dodatků k opoziční smlouvě. Hned první z nich přitom hovořil o povinnosti vlády systematicky snižovat rozpočtový schodek, což - jak ukazuje lednová uzávěrka - Zemanova vláda pochopila spíše opačně. (Vymlouvá se, že za překročení deficitu může výpadek ve výběru spotřební daně z pohonných hmot, způsobený vysokými cenami ropy, které vedly k nižší spotřebě: jenže vláda s touto situací nic nedělala a klidně ještě utratila o pět miliard více, než jí sněmovna v rozpočtu odsouhlasila.)

ODS tedy jistě plným právem bude žádat, aby ČSSD tento "rozpočtový podvod" co nejrychleji napravila, bude chtít další prohloubení smlouvy o politické stabilitě, změny ve vládě a neschopnost socialistů hospodařit ještě skvěle prodá v počínajícím předvolebním boji: "Vidíte! Ještě, že jsme tu my. Jinak by Zemanovy socialistické experimenty státní pokladnu zcela zhuntovaly!"

Kdyby ODS v červnu 1998 přistupovala vstřícněji k jednání se "sarajevskými zrádci" z US a KDU-ČSL (i oni mají notný kus másla na hlavě), nemusela si teď na nesolidnost smluvního partnera stěžovat. Jistě. Ale i tak ještě zbývá otázka, proč tato proklamativně pravicová strana nezačala tvrdě dohlížet na hospodaření levicové vlády daleko dříve. Pravda, první rozpočet Zemanovi neodkývala ODS, nýbrž lidovci a komunisté (na okraj: ČSSD ho dodržela a ještě 1,5 miliardy ušetřila), podporu dalších dvou výrazně schodkových rozpočtů, včetně toho letošního, má však na svědomí jen a jen ODS.

Zarážející přitom je, že ODS svému politickému partnerovi důvěřovala natolik, že si ani nepočkala na konečnou uzávěrku loňského rozpočtu a klidně odsouhlasila rozpočet letošní - navzdory veřejně přístupným informacím z ministerstva financí, které už v říjnu a listopadu upozorňovalo, že schodek rozpočtu v roce 2000 bude pravděpodobně vyšší, než se očekávalo.

Neuvěřitelnou bezstarostnost poslanců ODS ve věci dodržování zákona(!) o státním rozpočtu skvěle dokresluje reakce šéfa rozpočtového výboru a stínového ochránce státní kasy Vlastimila Tlustého: v polovině ledna prohlásil, že předpokládal překročení schodku o pět miliard, ale že "dalších pět miliard je naprosto neočekávaných".

Z Tlustého výroku vyplývá, že přinejmenším horký uchazeč o křeslo budoucího ministra financí o problémech s rozpočtem tušil velmi mnoho, přesto pro naplnění litery zákona neudělal vůbec nic (o literu jiného zákona - zákona o ČT - který leží mimo hlavní obor jeho zájmu, přitom ve sněmovně bojoval velmi viditelně), a teprve nyní - ex post - mluví o nesplněných slibech sociální demokracie.

Postoj poslance Tlustého svědčí nejen o neuvěřitelném alibismu jedné ze smluvněopozičních stran, ale především o tom, že ODS dodnes úplně nepochopila, co si svým vstupem do smluvního svazku uvázala na krk.

Nepochopila ještě, že spolu s podpisy svých lídrů pod text smlouvy převzala odpovědnost (v dobrém i zlém) za všechny kroky vlády, které otevřela cestu k moci, zejména za její hospodaření, jemuž v posledních letech dala hned dvakrát ad hoc zelenou.

Ke své odpovědnosti se ODS staví velmi selektivně: k dobrému se hlásí, zlé odmítá a nechává na bedrech svého "historicky znemožněného" partnera.

Petr Fischer Autor je komentátorem Lidových novin

Článek byl napsán pro Svobodnou Evropu a Respekt v rámci cyklu "Dnešek"

Napište nám: rse@cro.cz

autor: Petr Fischer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.