Smetana mě provází celým životem, vyznává se klavíristka Jitka Čechová

8. prosinec 2014
Mozaika
03023930.jpeg

Dosud nejkompletnější nahrávku klavírního díla Bedřicha Smetany dokončila přední česká klavíristka Jitka Čechová. Unikátní sedmidílný komplet Smetanova klavírního díla vycházel v nakladatelství Supraphon postupně od roku 2005.

Letos v listopadu Jitka Čechová završila sérii nahrávek vydáním posledního dílu, dvojcédéčka, na kterém představuje Smetanovy rané skladby z let 1845–1846. „Tvorba zahrnuje údobí Smetanova dvouletého studia v Prokšově hudebním ústavu, kde se snažil poprvé ve svém životě profesně vzdělat. V té době horečně komponoval ve všech možných formách a stylech. Snažil se proniknout co nejvíc do kompozičního umu. Dvojdisk zahrnuje pokusy na rondových skladbách, fugách, mnohohlasých skladbách, které jsou zajímavou a nesmírně interpretačně náročnou motanicí,“ vysvětluje Jitka Čechová.

Přitom je pozoruhodné, že Smetana musel být i zdatným pianistou, když nevidomému profesoru Prokšovi své komplikované skladby musel předehrávat. Tehdy vznikla i Sonáta g moll, kterou na posledním dvojdisku Jitky Čechové také najdeme: „V této tónině, g moll, psal Smetana v údobích, kdy mu nebylo zrovna do tance. Předjímá dramatičnost, kterou později užívá ve svých dílech. Je to velká, symfonická čtyřvětá sazba. Možná plánoval, že vznikne orchestrální verze. Řadu témat a nápadů použil ve svých pozdějších skladbách – například finále používá ve světově proslulém Triu g moll.“

Smetana přistupoval k pianu celý život stejně

02460073.jpeg

Podle Jitky Čechové, která se v rámci práce na souborném vydání kompletního Smetanova klavírního díla ponořila do hloubky jeho práce, skladatel přístup k technice během času neměnil: „Komponovat začal Smetana jako autodidakt, nebylo mu ještě dvacet let. Napsal celou řadu úchvatných skladeb, které by se daly přiřadit k těm zralejším v teenagerovském věku, kdy psal série polek, nádherných cyklus bagatel a impromptu. To už je Smetana se vším všudy, svébytný a ve svém géniu zralý.“

Bedřich Smetana miluje polyfonii, jeho inspirace Bachem je podle zkušenosti Jitky Čechové zjevná, nejen v jeho klavírních skladbách, i v kvartetech a operách: „Obdivoval Liszta, byl fascinován jeho klavírní technikou a chtěl ji uplatnit ve svých dílech – řada skladeb je obohacena o celé gejzíry fantastických pianistických efektů.“ Jitka Čechová ale přesto dokáže v základní struktuře Smetanova díla vystopovat jistý princip: „Vyplňuje vrchní melodickou stránku klavíru sazbou nesmírně komplikovaných doprovodů, které jsou pod základní melodií. A to je pro pianistu nejzajímavější, ale zároveň obtížné: leckdy to efekt nedodá, přesto to na interpreta klade velké nároky.“

Práce začala v roce 2005, láska ke skladateli ale trvá už od dětství

00738390.jpeg

Vztah k Bedřichu Smetanovi, jehož prací se Jitka Čechová zabývá posledních devět let, trvá mnohem delší dobu: „Jeho drobnější skladby, polky, lístky od památníku, črty jsem měla na repertoáru už na hudební škole. Je mým průvodcem životem. Byla bych velice potěšena, kdyby se mi podařilo v duchu posledních devíti let, kdy jsem pracovala na propagaci a zviditelnění klavírního Smetanova díla, pokračovat dál. Chtěla bych, aby jeho dílo proniklo dál, v širší formě než je známé dosud. I když mluvíme o 190. výročí od narození, Smetanovo klavírní dílo, které v rámci českého repertoáru určitě nemá konkurenci, není moc uváděno.“

Je celá řada recitálů, které Jitku Čechovou v souvislosti s vydáním kompletního klavírního díla Bedřicha Smetany čekají: „Koncertovat budu u nás i v zahraničí: v Lucembursku, Švýcarsku, Německu. Při vystupování v zahraničí člověk registruje obrovské překvapení, že takové Smetanovo dílo existuje. Ve světě je znám především jako operní skladatel, maximální ještě znají Mou vlast. Jeho komorní a především klavírní dílo známé není. Diváci za mnou chodí s nadšením a chtějí slyšet víc, to je nádherná reakce.“

Autoři:Karel Kratochvíl, Markéta Kaňková