Smetana mě provází celým životem, vyznává se klavíristka Jitka Čechová
Dosud nejkompletnější nahrávku klavírního díla Bedřicha Smetany dokončila přední česká klavíristka Jitka Čechová. Unikátní sedmidílný komplet Smetanova klavírního díla vycházel v nakladatelství Supraphon postupně od roku 2005.
Letos v listopadu Jitka Čechová završila sérii nahrávek vydáním posledního dílu, dvojcédéčka, na kterém představuje Smetanovy rané skladby z let 1845–1846. „Tvorba zahrnuje údobí Smetanova dvouletého studia v Prokšově hudebním ústavu, kde se snažil poprvé ve svém životě profesně vzdělat. V té době horečně komponoval ve všech možných formách a stylech. Snažil se proniknout co nejvíc do kompozičního umu. Dvojdisk zahrnuje pokusy na rondových skladbách, fugách, mnohohlasých skladbách, které jsou zajímavou a nesmírně interpretačně náročnou motanicí,“ vysvětluje Jitka Čechová.
Přitom je pozoruhodné, že Smetana musel být i zdatným pianistou, když nevidomému profesoru Prokšovi své komplikované skladby musel předehrávat. Tehdy vznikla i Sonáta g moll, kterou na posledním dvojdisku Jitky Čechové také najdeme: „V této tónině, g moll, psal Smetana v údobích, kdy mu nebylo zrovna do tance. Předjímá dramatičnost, kterou později užívá ve svých dílech. Je to velká, symfonická čtyřvětá sazba. Možná plánoval, že vznikne orchestrální verze. Řadu témat a nápadů použil ve svých pozdějších skladbách – například finále používá ve světově proslulém Triu g moll.“
Smetana přistupoval k pianu celý život stejně
Podle Jitky Čechové, která se v rámci práce na souborném vydání kompletního Smetanova klavírního díla ponořila do hloubky jeho práce, skladatel přístup k technice během času neměnil: „Komponovat začal Smetana jako autodidakt, nebylo mu ještě dvacet let. Napsal celou řadu úchvatných skladeb, které by se daly přiřadit k těm zralejším v teenagerovském věku, kdy psal série polek, nádherných cyklus bagatel a impromptu. To už je Smetana se vším všudy, svébytný a ve svém géniu zralý.“
Bedřich Smetana miluje polyfonii, jeho inspirace Bachem je podle zkušenosti Jitky Čechové zjevná, nejen v jeho klavírních skladbách, i v kvartetech a operách: „Obdivoval Liszta, byl fascinován jeho klavírní technikou a chtěl ji uplatnit ve svých dílech – řada skladeb je obohacena o celé gejzíry fantastických pianistických efektů.“ Jitka Čechová ale přesto dokáže v základní struktuře Smetanova díla vystopovat jistý princip: „Vyplňuje vrchní melodickou stránku klavíru sazbou nesmírně komplikovaných doprovodů, které jsou pod základní melodií. A to je pro pianistu nejzajímavější, ale zároveň obtížné: leckdy to efekt nedodá, přesto to na interpreta klade velké nároky.“
Práce začala v roce 2005, láska ke skladateli ale trvá už od dětství
Vztah k Bedřichu Smetanovi, jehož prací se Jitka Čechová zabývá posledních devět let, trvá mnohem delší dobu: „Jeho drobnější skladby, polky, lístky od památníku, črty jsem měla na repertoáru už na hudební škole. Je mým průvodcem životem. Byla bych velice potěšena, kdyby se mi podařilo v duchu posledních devíti let, kdy jsem pracovala na propagaci a zviditelnění klavírního Smetanova díla, pokračovat dál. Chtěla bych, aby jeho dílo proniklo dál, v širší formě než je známé dosud. I když mluvíme o 190. výročí od narození, Smetanovo klavírní dílo, které v rámci českého repertoáru určitě nemá konkurenci, není moc uváděno.“
Je celá řada recitálů, které Jitku Čechovou v souvislosti s vydáním kompletního klavírního díla Bedřicha Smetany čekají: „Koncertovat budu u nás i v zahraničí: v Lucembursku, Švýcarsku, Německu. Při vystupování v zahraničí člověk registruje obrovské překvapení, že takové Smetanovo dílo existuje. Ve světě je znám především jako operní skladatel, maximální ještě znají Mou vlast. Jeho komorní a především klavírní dílo známé není. Diváci za mnou chodí s nadšením a chtějí slyšet víc, to je nádherná reakce.“