Slovenské drama žije! Svědectvím je mezinárodní divadelní Festival Nová dráma

29. květen 2018

Přehlídka aktuálních slovenských inscenací vytvořených na základě současných divadelních her, soutěž o nejlepší drama psané v českém a slovenském jazyce a řada přednášek a diskusí s předními evropskými režiséry a dramatiky. Takové byly hlavní programové linie mezinárodního divadelního Festivalu Nová dráma 2018.

V rámci středoevropského prostoru představuje festival unikátní platformu, která má od svého počátku jeden hlavní cíl: reflektovat současné drama a podporovat kreativní psaní pro divadlo. Přestože první ročník přehlídky se konal v roce 2005, její kořeny sahají v čase mnohem dál:

Festival Nové drámy vznikal v čase, kdy se v nových demokratických zemích objevila doslova vlna festivalů podobného typu. Tyto země si přirozeně vytvářely platformy pro prezentaci svého současného divadla a tím i prostor pro prezentaci aktuální politické, kulturní a společenské atmosféry, která se v nich nacházela.

Mezinárodní divadelní Festival Nová dráma

Tak popsala kontext vzniku festivalu jeho ředitelka Ladislava Fekete. Nejsilnějším motivem pro jeho založení podle ní byla tehdejší situace domácí dramatiky, která v rámci slovenských divadel neměla dostatečně silnou pozici:

Nová dráma vznikla v čase, kdy ve slovenských divadlech a dramaturgiích vládla velká nedůvěra vůči novým, původním divadelním textům domácích autorů. Režiséři i herci unisono tvrdili, že nové slovenské texty nesplňují kritéria současné evropské a světové dramatiky. Je pravda, že tehdy se v evropském dramatu objevily nové, silné hlasy, jako třeba Mark Ravenhill. My jsme ale byli toho názoru, že slovenská dramatika za tou evropskou v ničem nezaostává.

O cílech i prioritách festivalu ostatně jasně mluví i jeho hlavní dramaturgické linie. Vedle soutěžní přehlídky vybraných slovenských inscenací vzniklých na základě současného dramatu k nim patří i soutěž o nejlepší česky a slovensky psaný dramatický text. Výraznou linií festivalu je pak i sekce Focus, která se každoročně zaměřuje na divadlo a drama jedné konkrétní evropské země. Letos se festival zaměřil na Chorvatsko.

Mezinárodní divadelní Festival Nová dráma

„Chorvatsko je jednou z evropských zemí, které si ve své novodobé historii prošly kataklyzmatem válečného konfliktu. Právě téma války se letos stalo středobodem mezinárodní konference, kterou jsme uspořádali společně s mezinárodní divadelní organizací ITI. Tématu divadla a dramatu v konfliktních zónách se zatím na Slovensku nikdo kontinuálně nevěnoval. My ho vzhledem k tomu, jaká politická a společenská situace vládne v současné chvíli nejen u nás, ale i v řadě dalších zemí střední a východní Evropy, považujeme za velmi důležité,“ dodává Ladislava Fekete.

Chorvatské divadlo a drama prezentovala v Bratislavě například teatroložka Željka Turkinović nebo dramatik Darko Lukić. Vrcholem sekce Focus ale bylo vystoupení přední chorvatské dramatičky Teny Štivičić, která v roce 2014 doslova dobyla svět divadelní hrou Tři zimy. Vytvořila v ní rodinnou ságu, v níž se proplétají osudy mnoha generací obývajících jeden záhřebský dům. Děj hry se odehrává na pozadí pohnutých chorvatských dějin dvacátého století. Za vznikem textu ale spíš než touha vytvořit národní historickou fresku stála autorčina potřeba vyrovnat se s traumatickou rodinnou zkušeností: 

Tento text jsem začala psát bez záměru vytvořit hru o historii Chorvatska. Trvalo mi dlouho, než jsem pochopila, co mě vlastně táhne k tomuto příběhu. Ve skutečnosti za tím byla má vlastní rodinná historie. Chtěla jsem sledovat linii několika generací žen, které díky politickým okolnostem jen těžko hledaly sebevědomí i vlastní hlas. Tato linie došla až ke mně. K ženě, která získala veškeré vzdělání, které chtěla, k ženě, která se může svobodně vyjadřovat v několika světových jazycích. V této hře jsem zkrátka chtěla prozkoumat, jak společenský a politický kontext formoval ženské životy několika generací.

Mezinárodní divadelní Festival Nová dráma

Další výraznou osobností, která v Bratislavě reprezentovala podobu současného dramatu, byl Roland Schimmelpfennig. Nejuváděnější německý dramatik současnosti se letos stal patronem festivalu. Absolvent režie pracoval v divadlech v Mnichově, Hamburku i Berlíně, jeho cesta vedla i do vídeňského Burgtheateru. Psát začal zkraje 90. let a záhy si získal respekt nejen doma, ale i v zahraničí. Mezi jeho nejslavnější texty patří Arabská noc, Žena z minulosti, Push Up 1-3 či Zlatý drak.

„Já sám cítím čím dál intenzivnější potřebu vyjadřovat se k aktuálním společenským a politickým problémům současného světa. Faktem ale je, že to patří k těm nejtěžším úkolům. Divadlo založené na textu není schopné na aktuální dění dostatečně pružně reagovat. Příliš dlouho trvá, než text napíšete. Další čas stojí, než ho nastudujete, než ho zinscenujete. Současní dramatikové by se proto měli snažit hledat a zpracovávat témata, která jsou schopná chvíli přežít, vydržet. Ideální je, když se Vám podaří, aby Váš text fungoval v různých kontextech, v různých prostředích. Snažím se hledat a nacházet témata i formy, které by toto kritérium naplňovaly.“

Primární zájem o drama i snahu motivovat a podporovat vznik původních dramatických textů zřetelně vyjadřuje i další linie festivalu – soutěž Dráma. Dnes v ní soutěží nejen slovensky, ale i česky psané texty. Letos se do ní přihlásilo celkem 32 autorů. Odborná porota z nich do finále, tzv. Trojboje, poslala tři. Výběr textů v Reflexích okomentovala jedna z členek poroty, dramaturgyně Slovenského Národního divadla Miriam Kičiňová:

Každý z těchto textů je jiný, přesto se ale v něčem prolínají. V každém z nich se dotýkáme kritiky specifického sociálního prostředí, každý z autorů si ale vybral jiný způsob vyprávění i jiné žánrové uchopení. Vanda Zaplatílková Hutařová vypráví prostřednictvím paralelního principu dějů, z nějž ve finále složí barvitou sociálně-kritickou mozaiku. Dušan Vicen zase píše poetickým jazykem, až v básnických strukturách, ve kterých zachycuje problematiku osobních vztahů, ale s jakýmsi akcentem na politické podhoubí společnosti. Miroslav Diablik zase vytvořil groteskní generační příběh, ve kterém sledujeme vývoj mnoha-generačních vztahů jedné rodiny.

Hlavní programovou linii Festivalu tvoří soutěžní přehlídka slovenských inscenací vytvořených v uplynulé sezóně na základě současného slovenského i světového dramatu. Letos představil festival pestrý výběr prezentující nejen klasičtější, ale i experimentálnější inscenační přístupy a polohy. Vedle Elit Jiřího Havelky, Vyrypajevových Nesnesitelně dlouhých objetí či inscenace textu Plúca britského dramatika Duncana McMillana se v programu objevily i Hra na budoucnost slovenské tanečnice Petry Fornayové, avantgardní Oedipus Rex Tomáše Procházky nebo atomizované Postfaktótum Blaha Uhlára.

Spustit audio