Slet bubeníků II. - o boření jedněch hranic a vzniku druhých

17. říjen 2003

Ten prazvláštní nápad uspořádat v Čechách setkání bubeníků čtyř kontinentů vznikl loni koncem léta. Jeho autory jsou Pavel Fajt, ve světe patrně nejrespektovanější domácí bubeník a Romek Hanzlík, hlava agentury Alternative Music Production. Nečekaný úspěch loňského podzimního turné osmera bubeníků, jednou dokonce zarchivovaný Českou televizí, se muzikanti rozhodli ještě přiživit - bezmála do roka a do dne se bubenický slet opakuje. Bubenické komando v mírně pozměněné sestavě pokořilo už jednu z nejvýznamnějších zastávek svého republikového turné - pražský Palác Akropolis.

Ti, kdo zažili už loňský slet, byli letos částečně ochuzeni o moment překvapení z toho, co se bude odehrávat. První ročník byl událostí bezesporu jedinečnou, a to jak v kontextu toho, co doposud domácí klubová scéna zažila, tak vzhledem k dosavadním zkušenostem zaangažovaných muzikantů. Od osmi bubenických a perkusionistických sad na pódiu se dalo čekat leccos, ale to, co by člověk znalý rituálního odvolávání deště z legendárního Woodstocku nebo minimálně mládežnického řádění na pražské Kampě předpokládal jako nejpravděpodobnější, se nerealizovalo. Bubínkáři mezi diváky, co si přišli také bouchnout očekávaje zapojení se do spontánního exstatického masového bití, příležitost nedostali. Namísto toho proběhla profesionální, velmi promyšlená a prokonstruovaná rytmická šou. Nečekaně pestrá, překvapivě otevřená, pochopitelná, se silným, až šamanským účinkem.

Hearn Gadbois

Letos se na výroční slet sešlo sedm bubeníků. Čtyři zastoupené kontinenty se srazily na tři, ubylo klasických bicích sestav, přibylo perkusí. Česky mluvící sekci reprezentuje - stejně jako před rokem - Pavel Fajt a Alan Vitouš (improvizátor, u nás patrně nejznámější jako spoluhráč Jaroslava Duška v divadle Vizita), navíc přibyl ještě tam-tamový mág Miloš Vacík (Šum Svistu, Sluneční orchestr, Tam-tam orchestra...). Frankofonní zóna patří nováčkům (jinak u nás, zejména v alternativních kruzích, často viděným) - Belgičanovi Geert Waegemanovi (jediný nebubeník, hráč na klávesy a elektrickou mandolínu) a Francouzi Pascal Gullyovi. Americký kontinent opět zastupuje Fajtův oblíbený host Hearn Gadbois (Patti Smith, Yoko Ono, Meredith Monk...), Afriku, rovněž opakovaně, Elvis Kititi (přestěhoval se tedy asi před pěti lety do Prahy, ale barvou a specifickým citem pro rytmus je jeho přítomnost snad nejrozpoznatelnější).

Elvis Kititi a Miloš Vacík

To, na čem byl loňský experiment postavený, se nezměnilo. Energie, která se valí z pódia, je stále dostatečně silná, jednotlivé muzikantské party jsou nadále dost sofistikované. I když, jistý rozdíl zde pozorovatelný je. Komunikační předivo mezi jednotlivými světy na pódiu jakoby místy lehce zadrhávalo a na některých spojnicích i docela chybělo. A to není řeč o světech v geografickém smyslu, ale spíš pocitovém. Na jedné straně stojí mistři úsporné a oproštěné hry s minimem instrumentů v čele s Hearn Gadboisem či Alanem Vitoušem, na straně druhé je Miloš Vacík, obklopen desítkami afro-kubánsko-brazilských perkusí, ověšen tuctem etnických cinkrlátek, s několika píšťalkami v ústech, který, strhávaje na sebe většinu pozornosti, píská, bije, cinká, vlní, zkrátka "jede". Ostatní hudebníci se buď pokorně drží stranou, nebo přizvukují. Když ne rytmickými cykly, tak hlasem (Kititiho zpěv v domorodém jazyce je poměrně zapamatovatelným zážitkem), případně elektrickou mandolínou či syntetizátorovými rejstříky - Waegeman, jako jediná osoba produkující melodické riffy, hraje mnohdy významnější roli než nové a nové rytmické vrstvy bubeníků. Stmelující snahy Pavla Fajta jsou většinou účinné, občas ale také marné; míst, která výrazněji táhne, od loňska ubylo, jakoby na úkor energie investované do přemosťování padajících mostů. Věřme, že napřesrok se obklopí zase bubeníky, se kterými bude mít méně práce.

Pascal Gully

Kompletní seznam letošních zastávek Sletu bubeníků je zde.

autor: Hynek Just
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.