Sleduju všechny úrovně jazyka, češtinu mám ráda v celé její šíři, říká jazykovědkyně Michaela Lišková
Připomínáme si sto let od ustanovení češtiny státním jazykem. Názvosloví bylo ještě v řadě oblastí neseno německými slovy a trvalo několik let, než se ustálilo. Sama se zajímá o nová slova a vývoj jazyka zkoumá v Ústavu pro jazyk český Akademie věd. „Všechny změny systému nebo režimu jazyk ovlivňují a odráží se hlavně ve slovní zásobě,“ vysvětluje ve Vizitce.
Jak vzniká neologismus? A jak vnímá slova jako je hostka? O všech vlivech, které potkaly češtinu za posledních sto let, s ní mluví Karolína Koubová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Ludvík Souček: Prouklovi kočkeni. Dokážou se lidé sžít s nově objevenými podivnými tvory?
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
