Sledujte seriál o stavu českých kulturních periodik. Dnes o literatuře

Jak se daří českým kulturním periodikům, kam směřují, odkud čerpají peníze na provoz a jak o nich přemýšlejí jejich šéfredaktoři? Odpovědi na tyto otázky budeme v příštích dnech hledat v cyklu o kulturních časopisech.

Další díl seriálu o kulturních časopisech ukázal, jak odlišná literární periodika v českém prostředí vycházejí a jaké podmínky pro tvorbu mají jejich šéfredaktoři. Vedle sebe zde stojí odborné periodikum bez grantové podpory, internetový časopis a jeden z nejčtenějších titulů.

Literatura v nečekaných sousedstvíchČasopis Tvar byl založen v roce 1990 jako pseudo-nástupnické periodikum někdejšího Kmene. Začátkem 90. let vycházelo 52 čísel ročně, od roku 1994 každých 14 dní a jeho podtitul se tehdy změnil na „literární obtýdeník“. Jeho šéfredaktorem je od roku 2012 Adam Borzič, který o současném směřování listu říká: „V něčem jsme na předchozí koncepci navázali, například v soustředění se na domácí literaturu. Nad druhou stranu jsme se snažili otevřít se komunikaci se světovou literaturou, ale také dalším disciplínám, společenským otázkám, politologii, sociologii, kultuře jako takové.“

Klesají tištěná média, stoupají internetováS nástupem internetu začala vznikat řada virtuálních literárních časopisů. Z nich největší ohlas má zřejmě literární portál Iliteratura existující od roku 2002, vedená Jovankou Šotolovou: „Byli jsme mezi prvními takovými internetovými projekty. Mně osobně vedla lítost nad tím, že obsah tištěných periodik zanikne, protože články, které jednou vyjdou se pak ztratí – internet byl pro mne prostorem s obrovskou možností archivace a vzájemného odkazování.“ K výhodám internetového literárního média nepochybně patří i „malonákladovost“, redakci tvoří osm lidí, z nichž žádný nepobírá speciální odměny. Díky grantu ministerstva kultury může šéfredaktorka alespoň vyplácet honoráře autorům článků.

03476948.jpeg

Literárně ryze odborněRevue pro literaturu, filozofii a jiné vydává pod názvem Aluze katedra české literatury olomoucké univerzity. Od roku 2007 se z nepravidelného periodika stává výhradně internetová revue. Rozsah, zaměření, rubriky a periodicita revue však zůstávají vzhledem k předešlým deseti ročníkům, kdy Aluze vycházela třikrát ročně v tištěné podobě, nezměněny. Současný šéfredaktor David Jirsa ke koncepci říká: „Aluze vychází v Olomouci a konzervativnost tohoto města je známá, takže já navazuji na tradici a časopis se po dobu existence co do charakteru nezměnil, což je vidět třeba v tom, že od začátku máme stejné rubriky.“ Podpora listu je minimální, uzavřená v literárním prostředí, každé číslo tak vzniká i s tou perspektivou, že v tištěné podobě nevyjde.

Jaké dotace dostala česká divadla a kolika penězi ministerstvo podpořilo které festivaly? Tyto otázky v českém kulturním prostředí zaznívají pravidelně. S bedlivě sledovanými výsledky grantových řízení obvykle přichází série spokojených i nespokojených reakcí. Jak se v Česku daří těm, kteří přemýšlejí a píší o výtvarném umění, se ale probírá méně. Debaty o zdejších uměleckých periodikách se rozvíří jen čas od času.