Sledujte seriál o stavu českých kulturních periodik. Časopisy o hudbě

03479214.jpeg

Jak se v současném Česku daří předním odborným hudebním časopisům a internetovým portálům věnovaným hudbě? Z jakých zdrojů získávají finance a nakolik jsou schopny s nimi vyjít?

O stabilní existenci zápasí už několik let jedno z nestarších odborných periodik - Hudební rozhledy. Odborný měsíčník vychází nepřetržitě od roku 1948, nejprve jako orgán Syndikátu Československých skladatelů. Zlomovým bodem byl ale pro časopis až rok 1996. Tehdy se totiž po téměř sedmdesáti letech stal zcela nezávislou platformou.

V polovině 90. let zajišťovalo existenci časopisu téměř zcela ministerstvo kultury. Podporovala ho a stále podporuje i řada hudebních nadací - například Nadace Leoše Janáčka, Nadace Bohuslava Martinů, Český hudební fond nebo Nadace OSA. Ekonomické podmínky v bouřlivě se rozvíjejícím kapitalismu se ale dynamicky měnily a pro časopis bylo stále těžší získat nejen státní granty, ale i další finanční podporu. Proto hledalo další cesty a začalo nabízet inzerci. Ta dnes generuje více než polovinu peněz potřebných k chodu periodika.

03479215.jpeg

Letos získaly Hudební rozhledy od ministerstva kultury grant ve výši 550 tisíc korun. Aby ale časopis mohl fungovat stabilně a bez stálého strachu o existenci, potřeboval by z různých zdrojů získat minimálně pětkrát tolik. Současný nedostatek financí se podle Hany Jarolímkové výrazně promítá do chodu periodika. Limituje nejen personální složení, ale i možnost motivovat a za odbornou práci důstojně finančně ohodnotit externí i stálé spolupracovníky.

Hanu Jarolímkovou trápí především nejistota, která provází každoroční boj o granty. Velký problém vidí především ve složení odborných grantových komisí. Její členové jsou podle ní neobjektivní a často sledují své vlastní zájmy.

Na státních grantech je závislý i druhý z pilířů české hudební reflexe, časopis Harmonie. Odborný, zároveň ale populární magazín vznikl v roce 1993 nejprve jako dvouměsíčník, který se brzy proměnil v měsíčník. Jeho obsahové těžiště v počátku spočívalo v reflexi nahrávacího průmyslu. V souladu s jeho krizí a následným ústupem se ale časopis v čase obsahově měnil. Dosud převládající recenze domácích i zahraničních nahrávek nahradil časopis žánrem seriálu. Vedle toho ale Harmonie nabízela a stále nabízí pestré spektrum publicistických forem a žánrů - například recenze, rozhovory, studie nebo glosy. Všemožnými nástroji tak zachycuje to nejpodstatnější, co se u nás i ve světě děje nejen na poli vážné, ale i jazzové hudby.

03479213.jpeg

Letos Harmonie obdržela od ministerstva kultury jednoletý grant ve výši 780 000 korun. Grant se podařilo získat i na internetovou podobu periodika. Díky ní se daří oslovovat širší spektrum čtenářů a přirozeně tak zvyšovat jejich počet. Šéfredaktor Luboš Stehlík vidí v digitální verzi časopisu velký potenciál. Internetovou verzi časopisu spustily už v roce 2001 i Hudební rozhledy. Před třemi lety potom založily také facebookový profil, aby držely krok s dobou.

O podporu Ministerstvo kultury každoročně žádají i čistě internetové portály - například Opera Plus, která patří k nejstabilnějším a nejúspěšnějším v Česku. Portál zaměřený na hudbu, operu, ale i klasický a současný tanec letos na svůj provoz získal grant ve výši 550 000 korun. Podle jeho zakladatele Víta Dvořáka ale tato částka pokryje jen minimální část nákladů.

I když situace není lehká a boj o peníze ze strany tištěných i internetových periodik je neustálý, nikdo z oslovených šéfredaktorů neztrácí víru. Jak ve smysl své práce, tak v budoucí podporu státu, který by měl hodnotu kultury i význam její odborné reflexe respektovat a podporovat.