Slavný režisér, terezínské ghetto a děsivá volba
„Šťastný a plnohodnotný život Židů v Terezíně" měl předvést světu film, jehož natočením byl v roce 1944 pověřen Gerron, slavný herec a kabaretiér Kurt Gerson. Jeho románový životopis napsal Charles Lewinsky, který se pokusil zachytit rozměr vnímání člověka ztraceného v totalitě vymknuté doby.
Narodil se jako Kurt Gerson (1897-1944) v Berlíně. Nedostudoval medicínu, ale stal se výborným hercem. Ve filmech se objevoval jak v éře němé, poprvé roku 1920, tak v době zvukové. Objevil se ve filmu Modrý anděl, zpíval píseň Mackie Messera v Žebrácké opeře Bertolda Brechta. V jeho filmografii najdeme víc než pět desítek snímků, režijně byl angažován asi v pěti nebo šesti. Z jakéhokoliv počtu se ovšem vymyká film Vůdce daroval Židům město, jehož režií byl pověřen Gerron, jeden z těch, kteří byli v terezínském ghettu internováni pro svůj původ a v ideologii tehdejšího režimu určeni k likvidaci.
Kdyby to člověk věděl„Kdyby člověk věděl, kdyby zcela určitě věděl, že se film nikdy nedokončí, nebo že se dokončí, ale nikdo ho neuvidí, protože mezitím bude po válce… Říkalo se, že Američané se již vylodili ve Francii a Rusové že už jsou ve Vitebsku. Jásal jsem spolu s ostatními, velice opatrně a potichu, když mi to vyprávěli, a až pak jsem si uvědomil: Vždyť já vůbec nevím, kde ležíVitebsk.
Kdyby člověk zcela určitě věděl, že už začalo poslední dějství, které je podle divadelních pravidel vždycky nejkratší, kdyby člověk už mohl vidět oponáře připraveného s provazem v rukou a jen čekajícího na inspicientův pokyn, kdyby existoval někdo, nějaký prorok, který by mi to mohl zaručit, pak by to nebyl problém, pak bych nepotřeboval žádné tři dny, abych se rozhodl, pak bych mohl jít za Rahmem hned – jako by za ním někdo chodil bez vyzvání! – a mohl bych mu říct: „Ale s radostí, pane obersturmführere,“ mohl bych mu říct: „Bude mi ctí,“ a mohl bych dodat: „Jak byste si ten svůj film představoval?“
Tři sekvence: rozhodnutí - natáčení - smrtZ filmu, k jehož režijnímu vedení se Gerron uvolil, se zachovaly fragmenty, celkem asi dvacet minut. Původní dílo v asi devadesáti minutové stopáži se vzhledem k okolnostem, rozumějme stále zřejmější prohře nacistického režimu, stalo nepotřebné a oficiálně promítáno nebylo. Gerron byl okamžitě po dokončení úkolu poslán spolu s manželkou do Osvětimi a zemřel v plynových komorách, paradoxně krátce před tím, než byl jejich provoz zastaven.