Slavní i díky filmu! Filmové léto na Vltavě v Poledních koncertech

Nebudou to jen symfonické orchestry a v nich emocí nabité smyčce, žestě zdůrazňující dramatické momenty, bicí znásobující napětí a akci, ale také prosté písničky, jejichž melodie a poetický text nám okamžitě navodí esenci toho, co okouzlilo diváky v biografech po celém světě.

Víte, kdo napsal eroticky svůdnou hudbu ve francouzském snímku Muž a žena? Jak v Hollywoodu prosluli Středoevropané Erich Wolfgang Korngold nebo Rudolf Friml, jehož slavné operety a muzikály se převáděly v 30. letech na filmové plátno? A další nesmrtelná americká jména jako Leonard Bernstein nebo Aaron Copland, či začátkem 80. let pionýrský počin Philipa Glasse v oratoriu o moderní civilizaci – film Koyaanisgatsi. Za novátorský počin je považována také práce na Alexandru Něvském ze strany Sergeje Prokofjeva a znít bude také hudba z legendárních filmů Tenkrát na západě hvězdy filmového nebe, kterou zůstává Ennio Morricone, ale rovněž píseň z Formanova filmu Vlasy − o síle mládí, přátelství, nekonečných a bezstarostných jízd, halucinogenních výletů, ale i střetu svobody a volnosti s maloměšťáctvím.

Nedělní Polední koncert připomene domácí tvůrce filmové hudby: skladatele čistě klasické hudby, kteří udělali úkrok k hudbě filmové, ale na program se dostanou také tvůrci, kteří psali výhradně pro film a vedle toho i divadlo nebo televizi. Jan Rychlík spojený s westernovou parodií Limonádový Joe, Václav Trojan propojen s geniálním Jiřím Trnkou, Zdeněk Liška a např. hudba k filmu Markéta Lazarová. Mezi jedenácti vybranými skladateli nechybí ani dokumentaristka Eliška Cílková, frontman kapely Buty Radek Pastrňák nebo Vladimír Mišík a jeho píseň o suché hlíně a kvítí bez vody. Uslyšíme i originální soundtrack z filmu o Václavu Havlovi Michala Rataje a závěr bude patřit dojímavému pohledu na českou krajinu, kterou ujíždí parní vlak, ve kterém se ukrývají černí pasažéři: kluci z obecné školy. Dvořákovo Largo z Novosvětské symfonie tak filmové Polední koncerty na Vltavě uzavře.

Fenomén hudby, která fungovala sama o sobě, kolikrát ještě před svým masovým šířením prostřednictvím filmu zkoumá Renáta Spisarová.