Sláma i hedvábí aneb Život na japonském venkově před sto lety

Kniha má podtitul „Život na japonském maloměstě před sto lety“ a jejím autorem je Džuniči Saga, lékař věnující se nejen uzdravování svých pacientů, ale současně pozorně naslouchající jejich vzpomínkám. Vybíral si nejstarší obyvatele svého rodného města Cučiury, muže i ženy různých profesí, bohaté i chudé, obchodníky i řemeslníky, gejši, příslušníky mafie i kata. Jak uvádí Vlasta Winkelhöferová v předmluvě, je to: „pozoruhodná sonda do předválečné japonské společnosti. Cučiura je dnes velkým moderním městem s asi sto čtyřiceti tisíci obyvatel, s věžovými domy i početnými školami a vzdělávacími institucemi všech druhů a stupňů, ale na samém začátku dvacátého století byla jen nevelkým městem, které se nevyznačovalo ničím zvláštním. Leží v prefektuře Ibaraki severovýchodně od Tokia a rozkládá se na západním břehu druhého největšího japonského jezera Kasumigaura.“