Skvost objevený na náměstí
Nedávno objevená těšínská madona se na čas přesunula do výstavní síně Národní galerie v Paláci Kinských, aby tu, obklopena souputnicemi z parléřovské hutě, potěšila Pražany. Socha madony byla v roce 2000 objevena na náměstí v polském Těšíně, kde byla skryta pod silnou vrstvou nátěrů, které úplně zastřely její gotický ráz. Teprve restaurování v roce 2000 dalo tomuto středověkému skvostu vystoupit ze znehodnocujícího krunýře.
Těšínská madona vznikla kolem roku 1365 na objednávku Přemka Těšínského, diplomata a dvořana Karla IV. Působí vznešeně a představuje nevěstu Kristovu, druhou Evu, což symbolizuje jablko, které drží v pravé ruce spolu s Ježíškem. Na hlavě má korunku jako královna nebes a vlasy má volné bez roušky. Je oděna podle soudobé módy do šatů s dekoltem (ukázka takových módních šatů je v expozici také zastoupena). Do jejího pláště je částečně zavinut i malý Ježíš, kterého drží v levé ruce. Vyniká realistickým stylem, což můžeme porovnat s dalšími exponáty.
Tuto významnou památku, jedinou zachovanou kamennou madonu ze svatovítské huti Petra Parléře, můžeme konfrontovat s dalšími vystavenými exponáty z parléřovské školy jako je Kladská madona s vrabcem nebo madona z kostela svaté Máří Magdalény z Vratislavi. Pro srovnání autorského rukopisu jsou vystaveny také některé busty z triforia svatovítské katedrály.
Výstavu malou rozsahem, ale vzácnou co do obsahu, připravila Národní galerie spolu s Ústavem dějin umění AV ČR a s Polským institutem. Výstava potrvá na Staroměstském náměstí do 25. května a je možno shlédnout ji jako komentovanou prohlídku (v sobotu 15.2. a 22.3). Národní galerie navíc umožňuje do svých expozic volný vstup ve dnech 5. února a 21. března.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
