Skvost italské racionalistické architektury. Vila Gotti se skrývá za hustou vegetací ve vilové čtvrti San Mamolo
Ve druhé polovině třicátých let se do značné míry přesunul progresivní vývoj moderní architektury z Německa do Itálie. I přesto, že v obou zemích už vládly diktatury, jejich přístup k architektuře se výrazně lišil. Zatímco Adolf Hitler odmítl avantgardní tvorbu, Benito Mussolini viděl v moderní funkcionalistické architektuře potenciál k dosažení imperiálních ambic. Italská moderní architektura 2. poloviny 30. let je tak pozoruhodnou kapitolou ve vývoji evropské moderny.
Vila Gotti patří k působivým rodinným domům, které v Itálii vznikly právě v tomto období. V letech 1933–1936 ji realizoval boloňský architekt Enrico De Angeli pro místního podnikatele Vincenza Gottiho a jeho rodinu, jenž si přál výstavbu moderního luxusního sídla.
Enrico De Angeli se narodil v roce 1900 a celý svůj život působil v Bologni. Byl inženýrem a architektem, specializoval se na návrhy obytných budov a komerčních interiérů, také hojně publikoval v odborném tisku. S projektem vily Gotti se zapsal do historie italského racionalismu. V padesátých letech se pak věnoval většinou návrhům obchodních interiérů. Dodnes můžeme v centru Bologni některé z nich vidět v původním stavu, například obchody Corradi nebo Cremonini.
Všechny jeho realizace, včetně předválečného domu Gotti, mají společnou rafinovanou práci s materiály a jejich elegantním použitím. To dokládá především interiér vily Gotti. Její vstupní schodišťová hala překvapí noblesou, podobnou filmovým interiérům třicátých let. Zatočené schodiště kopíruje organicky prohnuté zdi, do kterých Angeli integroval sofistikované skleněné osvětlení v podobě skleněných desek. Ty tvoří jakýsi rytmicky členěný světelný sloup. V prostorné hale, která navazuje na interiér obývacího pokoje se zmíněným kruhovým oknem a krbem, nalezneme také původní kousky ohýbaného dřevěného nábytku, originální nástěnné hodiny i vstup do soukromé kaple. Zašupovací skleněné stěny potom oddělují halu od jídelny i obývacího pokoje.
Dnes už vila neslouží svému původnímu účelu. V padesátých letech ji rodina Gotti prodala a před několika lety byla vnučkou druhých majitelů přebudována na intimní hotel se šesti pokoji. I tak byly dominantní původní prvky interiéru zcela zachovány a vila tak nabízí unikátní zážitek strávit noc v perle boloňské architektury dvacátého století.
Související
-
Sférická stavba Maison Quéré je nejvýznamnějším dílem snílka Rogera Le Flancheca
Roger Le Flanchec je autorem řady experimentálních rodinných domů, včetně sférické betonové stavby Maison Quéré vetknuté do zvrásněné přímořské krajiny Bretaně.
-
Dvoupatrový milánský byt spojuje osudy a tvorbu dvou gigantů italské umělecké scény
Designér a architekt Ettore Sottsass Junior navrhl interiérový skvost pro svého přítele, slavného italského sochaře Arnalda Pomodora.
-
Vila Morassutti. Horské útočiště zapomenutého mistra italské organické architektury
Pod alpskými vrcholy ve vysokohorském středisku San Martino di Castrozza v italských Dolomitech se na svahu horské louky choulí vlastní chata architekta Bruna Morassuttiho.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka