Skupina Lalala Napoli zpívá serenády i songy o mafiánech

Tvoří ji Italové, kteří se inspirují hudbou Neapole, ale přitom žijí ve Francii - a jejich nahrávky magicky podbarvuje hra houslí, akordeonu a dalších nástrojů.

Hudební nabídka Neapole je velmi pestrá: zpívají se tu milostné serenády, typicky neapolským žánrem, který jako první zpopularizoval operní zpěvák Enrico Caruso, je Canzone Napoletana, v překladu Neapolská píseň. Autentická neapolská píseň se ale zpívá vždy v původním neapolském dialektu.

Hypnotický rytmus neapolských tamburin doprovází tarantelly, které v minulosti fungovaly jako muzikoterapeutický rituál, navazující na pohanské slavnosti, jejichž kořeny sahají až do antického Řecka. Celkem šestičlennou sestavu LaLaLa Napoli vede zpěvák, hráč na housle i akordeon François Castiello.

Skupina LaLaLa Napoli čerpá i z bohaté historie italské populární hudby. Stěžejní postavou byl například zpěvák a pianista Renato Carosone, autor řady úspěšných hitů, které se hrály i ve Spojených státech. Carosone patřil také k prvním, kdo italskému publiku představil americkou populární hudbu - a to v letech, kdy se právě rodil rock and roll.

Dalším klasikem italské populární hudby, z jehož repertoáru neapolská skupina LaLaLa Napoli čerpá, je italský písničkář Fabrizio De André. Pocházel z Janova, měl rád Boba Dylana i Leonarda Cohena, sympatizoval s anarchisty a nerad vystupoval v televizi.

Pozornosti médií neunikl, když byl na Sardínii unesen místními bandity, kteří ho drželi 4 měsíce v horách v zajetí. Z jeho odkazu si skupina LaLaLa Napoli vybrala píseň Don Raffae, která je uštěpačným a ironickým portrétem mafiánského bosse, doživotně uvězněného Raffaela Cutola.