Sklo ve světě umění. Dílo i odkaz Václava Ciglera

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Václav Cigler

Sklo je jeden z nejstarších materiálů na Zemi. Objevovat jeho materiálové možnosti a překonávat hranice jeho zpracování uplatňuje ve své tvorbě umělec světového jména, čerstvě devadesátiletý sklářský výtvarní, sochař a architekt Václav Cigler.

„Dělám sklo, které nechce být uměním, ale prostředkem dívání a pozorování. Dělám netechnické přístroje, které vnější prostředí zvětšují, zmenšují, zrcadlí, světelně a barevně rozkládají,“ říká Václav Cigler pro Databázi středoevropského umění (CEAD), kterou vytváří olomoucké Muzeum umění. „Dělám clony, které okolní svět přefiltrovávají do nové barevnosti a tvarů. Sklo je vzrušující materiál. Je právě tak hmotou jako nehmotou. Právě tak skutečné jako neskutečné. Právě tak svébytné jako sebe přesahující a tak v jistém smyslu zpochybňující naši smyslovou zkušenost. Sklo je snad jediným materiálem, který je možné neustále technologicky rozvíjet a uzpůsobovat k realizování i těch nejfantastičtějších představ a záměrů.“

Sklo má povahu a osud člověka.
Václav Cigler

Z portfoila Ateliéru design skla na UTB ve Zlíně

Z vědeckého a průmyslového prostředí vtáhl Václav Cigler do světa umění vůbec poprvé sklo optické. Byl průkopníkem konceptuálního vnímání skla jako výtvarného objektu ve světovém kontextu. V roce 1965 založil na VŠVU v Bratislavě speciální ateliér Sklo v architektuře, který vedl patnáct let. Byl průkopníkem konceptuálního vnímání skla jako výtvarného objektu ve světovém kontextu. „Ateliér Václava Ciglera se stal takovou oázou svobody. Byli tam nejen skláři, ale také studenti jiných výtvarných oborů,“ říká Ciglerův blízký spolupracovník a architekt Michal Motyčka s tím, že Cigler ovlivnil velkou část generace slovenského výtvarného umění. Michal Motyčka spolu s Václavem Ciglerem nově vytvořil přímo pro prostory Arcidiecézního muzea Olomouc výstavu nazvanou Světlem. Tvoří ji šest skleněných intervencí do stálé expozice olomouckého hradu a Zdíkova paláce.  V olomouckém Muzeu moderního umění jsou také až do 23. června k vidění Ciglerovy kresby.

Václav Cigler: Kresby

Dnes je sklo v uměleckých sférách velmi populární, používají ho světoznámí umělci, například malíř Gerhard Richter pracuje s jemností a odrazem plochého skla.
Michal Motyčka

„Práce se sklem je alchymie a v minulém století byla spousta expertů, kteří se sklem uměli experimentovat, malovat na něj, ale řada věcí s těmi lidmi odešla. Zmizelo hodně technologií. Na druhé straně, dřív bylo sklo považované spíše za řemeslo, což bylo částečně výhodné, protože nebylo jako obor tolik hlídané. Dnes je sklo v uměleckých sférách velmi populární, používají ho světoznámí umělci, například malíř Gerhard Richter pracuje s jemností a odrazem plochého skla,“ říká o současných trendech Michal Motyčka. A kurátorka nedávno skončené výstavy skleněných plastik na zlínském zámku v Galerii Václava Chada Silvie Stanická dodává: „Z nové generace práci s optickým sklem skoro nikdo nerozvíjí, tento umělecký projev zůstává poněkud osamocen v rukách Václava Ciglera a Michala Motyčky.“

Instalace Václava Ciglera a Michala Motyčky

Z nové generace práci s optickým sklem skoro nikdo nerozvíjí, tento umělecký projev zůstává poněkud osamocen v rukách Václava Ciglera a Michala Motyčky.
Silvie Stanická

Téma současná práce se sklem nás v pořadu Reflexe zavede i na Fakultu multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, konkrétně do Ateliéru design skla vedeného Petrem Stanickým. „Ateliér funguje desátým rokem. Vrátil jsem se do Čech z New Yorku a založil jsem ho s tím, že chci, aby škola nebyla definovaná vyloženě jako sklářská ve smyslu práce s jediným materiálem. Chtěl jsem, aby se ateliér otevřel světu a zabýval se hledáním nových souvislostí a současného výrazu skla. Hledáním toho, co může sklo znamenat ve vizuální kultuře dneška,“ říká Petr Stanický.

Instalace Václava Ciglera a Michala Motyčky

Chtěl jsem, aby se ateliér otevřel světu a zabýval se hledáním nových souvislostí a současného výrazu skla.
Petr Stanický

V závěru pořadu se Jana Šindelová vyslovuje k tématu principů a zásad školy profesora Josefa Kaplického a jeho vlivu na tvorbu svého žáka Václava Ciglera. Klade si otázku, jak učit umění. Zamýšlí se i nad činností zlínského Ateliéru designu skla. „Zlín a školu Petra Stanického charakterizuje takové mladé myšlení,“ říká.

autor: Miroslav Buriánek
Spustit audio