Skládali a hráli poslepu. Ve stresu. Na dně. Unikátní dokument o úskalí tvorby kapely Zrní

21. květen 2017
Radiodokument
Kapela Zrní při natáčení rozhlasového dokumentu

Úspěšná alternativní kapela se nechala na pět dní odvézt na předem neznámé místo. Tam vzniklo v těžkých podmínkách fyzického, tvůrčího i duševního vypětí 12 zcela nových skladeb.

Jakub Čermák: Zrní - cesta tmou. Abstraktní dokument o přátelství, sebenalézání a hudbě (do
14. 6. 2017)

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Členové dnes už úspěšné alternativní kapely Zrní si dali před 15 lety rituální slib: jednou se budou společně živit hudbou. Autorskou, nepodbízivou a hledající. Dalších 10 let pak jako většina českých kapel mimo mainstream objížděli každý víkend česká města „za pivo a cesťák". Intenzivně přitom zkoušeli, pokud možno denně, alespoň čtyř až šest hodin.

Kapela Zrní čelila výzvám. Některá hudební cvičení probíhala poslepu

Po dekádě úsilí přišel zlom. Kapela se hudbou živí, sklízí kritické i posluchačské ohlasy a v roce 2015 dokonce se symfonickým orchestrem za zády předskakovala i svému vzoru – islandské divě Björk. Po 15 letech existence se tak Zrní dostali na vrchol. Ale zároveň se dotknuli i svých limitů. O moc větší přízně publika už v místních podmínkách nejspíš nedosáhnou. A specifický rukopis se lehce může stát klíčem k vlastnímu tvůrčímu okovu.

Pět „kluků ze Zrní" dosáhlo Kristových let. Žení se, zakládají rodiny. Kam dál? V jakém stavu přečkalo jejich klukovské přátelství 15 let každodenního soužití, nespočetné krize, obrovské pracovní nasazení i následnou slávu? Kam upínat další ambice: směrem ven k publiku, nebo směrem dovnitř – k uměleckému hledání?

Kapela Zrní při natáčení rozhlasového dokumentu

Členové kapely se svěřili svému kamarádovi, básníkovi a režisérovi Jakubu Čermákovi a ten je poslepu odvezl na středověký hrad Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou. V tomto okamžiku začíná dokument, který vám doporučujeme k poslechu.

Zprvu především fyzické a psychologické zkoušky a omezování jednotlivých smyslů byly postupně doplňovány a provazovány speciálními hudebními cvičeními. Mikrofon tak dokumentoval – za krajního fyzického, emočního i tvůrčího vypětí – vznik 12 zcela nových skladeb.

Ty kapela na závěr pobytu zahrála tajně sezvanému publiku. Ani o chystaném koncertu ovšem do poslední chvíle nevěděli. Ve stresových podmínkách byly až na dřeň zkoušeny a prozkoumávány vzájemné vazby, ponorky i schopnosti spolupráce jednotlivých členů.

Pět kluků, muzikantů, spolupracovníků, svérázů a kamarádů a jejich složitý životní balanc.
Stařičké stékající sklo, za kterým sněžilo na květy jabloní. Pátrání po samotných kořenech hudby. Po možnostech a úskalích lidského soužití. Portrét živoucího organismu o dvaceti končetinách, pěti nástrojích a jedné duši.

Autor:Jakub Čermák