Škatulata ve vedení Studia Ypsilon aneb Co se stalo a jak z toho ven

„Velký problém byl v tom, že se strašně moc mluvilo od nástupu pana Tománka o tom, že se Ypsilonka bude transformovat do jakéhosi zapsaného ústavu, že vlastně Ypsilonka jako příspěvková organizace končí. A samozřejmě divák si to vysvětlil po svém. Takže my teď nejvíc bojujeme s tím, abychom divákům dali najevo, že nekončíme,“ naznačuje jeden z důvodů propadu návštěvnosti a tržeb divadla pověřená ředitelka Blanka Pechová.

„Pan ředitel dostal za úkol v několika dokumentech předložit realistický manažerský plán a rozpočet na tu transformaci, a to bohužel neudělal ani přes četné výzvy. Bez těchto podkladů nemůže město jako zřizovatel zodpovědně rozhodnout o tom, že ta stávající organizace se může zrušit, protože nebylo důvěryhodně zajištěno to, že ten nový subjekt stojí na pevných nohách,“ artikuluje ředitel magistrátu pro odbor kultury Jiří Sulženko hlavní argument pro odvolání Karla Tománka.

„Když neznám ten příspěvek, který z grantového řízení budeme mít k dispozici, nemůžete podle mého soudu adekvátním způsobem plánovat i další události, které se od toho odvíjejí, personální zabezpečení, provozní zabezpečení atd. A v té chvíli jsem si uvědomil, že by bylo prostě vhodné si říct na rovinu, že to takhle je, a domluvit se, jak dále postupovat, abychom tu vizi úplně neodstranili, ale abychom ty kroky rozvolnili,“ kontruje bývalý ředitel.

V jaké situaci se momentálně divadlo nachází a co ho do budoucna čeká, zjišťovala redaktorka Šárka Švábová.