Ska-P potvrdili své kvality na pražském koncertě
Tesla Aréna se v úterní večer 10. února proměnila v opravdovou zuřící arénu. Přes jedenáct tisíc lidí si totiž nenechalo ujít koncert ska-punkové kapely Ska-P ze Španělska. Na místě nechyběla ani reportérka Radia Wave, konkrétně Veronika Vlachová.
Ska-P, španělská a možná nejznámější ska-punková kapela vůbec, se naposledy v Čechách zastavila v roce 2004, konkrétně na rockovém festivalu Rock For People, a hned záhy ohlásila plánovanou pauzu. V loňském roce vyrukovala s novým albem Lagrimas Y Gozos, v překladu Slzy a radost. U příležitosti této radostně slzné nahrávky se 13 skladbami vyrazili Ska-P na turné. Čeští fanoušci hudebního ska stylu se dočkali dalšího svátku, který padl na úterý 10. února. Tyhle španělští raubíři s číry na hlavách totiž dorazili do přeplněné Tesla Arény, aby po pěti letech opět ukázali, v čem je jejich síla.
Přestože Ska-P jsou představiteli rytmu s důrazem na sudou dobu, který v sebemenší zběsilosti nenechá posluchače v klidu, vsází hlavně a především na obsahovost svých textů. Slovně bojují proti trestu smrti, sociální nespravedlivosti nebo týrání zvířat. Dokonce i někteří členové se stali vegetariány, aby dokázali své předsvědčení a názor v praxi. Ale Ska-P jdou v mnohém ještě dál. Ve svých videoprojekcích na koncertech parafrázují papeže a přeměňují jeho podobu v ďábla s lebkou, drasticky ukazují válku v Iráku, nemilosrdné býčí zápasy nebo rozmělňují význam americké vlajky. Otevřeně a upřímně mluví o legalizaci marihuany nebo o prohnilosti církve. Ovšem že jejich hudební aktivita neprochází bez kritiky, si sami uvědomují. Všechna ožahavá témata můžete najít v jejich textech. Ovšem pouze za předpokladu, že rozumíte španělsky nebo si najdete dostatek času k přeložení. Jejich postoj k zásadně španělským textům je pevný a na otázku, zda neuvažují o anglických verzích, odpovídají jasně.
V našich zeměpisných šířkách znatelného konzumního amerikanismu se španělština objevuje přinejlepším v druhých řadách a hledat myšlenky v překladačích mnohé příznivce ska stylu odradí. Proč se věnovat hlubokým myšlenkám a zamýšlet se nad globalizací nebo ekonomickou krizí, když stačí nahodit dredy, objednat pivo do plastového kelímku a zahoupat se do rytmu. Samozřejmě svazovat všechny vyznavače ska stylu do úhledného balíčku vyhulenců nebo neandrtálských dredařů je nesmyslné a mylné, ale stále se nezbavím pocitu, že předávat názory a snahy o zamýšlení se nad dnešním životem skrze ska-punk a jeho kulturu není přímo efektivní.
Šestičlenná partička z madridského předměstí svou temperamentní energii, showmanství a techniku hry v Tesla Aréně zvládla na pochvalu a přesvědčila i mě, apriorního odpůrce všech jamajských rytmů, že hudba je prostě jen jedna, dobrá nebo špatná. A dobře zahrané ska je hudbou, tou hudbou dobrou.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
