Selma Lagerlöfová: Člověk nemá nikdy myslit

Selmě Lagerlöfové (1858-1940) se dostalo mnoha uznání, nejvyšším byla v roce 1909 Nobelova cena za literaturu. (O pět let později se jako první žena stala členkou Švédské akademie). Svým uměleckým uchopením jazyka a psychologizujícím přístupem patří k zakladatelům moderní švédské prózy.

Její dílo, které vždy prostupuje humanistická víra v člověka, navazuje na tradice vyprávění plného záhad, dobrodružství, s mlhavou hranicí mezi skutečností a fantazií, s dramaticky napínavým dějem, prvky nadpřirozena. V širokém záběru svého psaní se nechávala inspirovat například vypravěčstvím islandských ság, lidových pověr a pověstí, stejně jako i křesťanskými legendami.

Povídka Selmy Lagerlöfové Člověk nemá nikdy myslit vypráví o nešťastném kuchaři, který chtěl konat dobro.