Sejměte Cartera
Jack Carter je drsňák každým coulem. V Las Vegas odvádí pro hlavouny podsvětí poctivou, i když ne právě čistou práci, a k návratu do rodného Seattlu by ho dokázala přinutit snad jen tragická smrt mladšího bratra. Carter jde po stopě vrahů a je skutečně drsný sejme ho někdo?
Dostat Sylvestera Stallona na plátno ve smysluplné roli je čím dál tím těžší pro všechny producenty, režiséry a scenáristy. Bývalý Rambo a Rocky sice vyzrál lidsky a jeho tupá očka získala hloubku inteligence, ovšem také zestárl a není schopen udržovat se v takové fyzické kondici jako jeho akční kolega Schwarzenegger. Neustálé pokusy o proniknutí zpět do povědomí diváků se nesou od hitových Nájemných vrahů s Antoniem Banderasem (1995) v duchu trapnosti a zklamání. Jedinou světlejší výjimkou byl snímek Země policajtů (1997) o zkorumpovaných policistech. Nejnovější film Driven o závodníkovi formule 1 nezaznamenal ve Spojených státech výraznější úspěch, a to stejné platí o předešlém Sejměte Cartera (2000), který nyní přichází do českých kin, ačkoliv samotní diváci mohou jen žasnout, proč se nový distributor Bioscop namáhá uvést tak nezajímavý snímek. Peníze za reklamu a kopie by se jistě daly využít k propagaci nějakého evropského díla.
Zklamání si neodnesou jen příznivci Stallona, vysloveně otrávení budou zájemci o akční filmy a slib tiché pomsty získá režisér Stephen Kay od všech znalců filmové předlohy z roku 1970. Naštěstí jich není mnoho, film se do českých kin nikdy nedostal a teprve nedávno vyšel na DVD s dialogy namluvenými americkou angličtinou, protože ty britské byly pro Američany příliš nesrozumitelné. Původní Get Carter s Michaelem Cainem (Pravidla moštárny) se hned po premiéře před třiceti lety zařadil mezi britské kultovní filmy a i dnes jsou Angličané schopni zvolit ho jedním z nejlepších filmů uplynulého století. Nájemný tvrďák Carter (Caine) pátrá po vrazích svého mladšího bratra v regionálním městečku na severu Anglie a vytluče přiznání z každého svědka. Nezáleží mu na pohlaví, věku a společenském postavení, Carter zabíjí jednoho po druhém v děsivém sebezničujícím tempu a pomalu se dozvídá pravdu, která vede zpět k jeho zaměstnavatelům v Londýně. Závěrečná dekadentní scéna na špinavé pláži plné sutě vysloužila filmu nesmrtelnou slávu a současný remake.
Kay a Stallone si za kritiku mohou sami neměli se vrhat do remakeu s hrozbou, že ho lidé budou srovnávat s původním filmem. Děj je situován do USA konce tisíciletí, Carter je opět v ráži. V rodném Seattlu nachází stopy a později důkazy o ne tak přirozené smrti svého mladšího bratra. Podle známých a rodiny byl Carter mladší opilý a při jízdě se zabil. Carter mladší ale nepil... Carter starší vyslýchá nejdříve příbuzné, pak barmany, barmanky, Mike Rourkeho, prostitutky a zcela jasně se odchyluje od image Cartera zabijáka, když nechává své oběti převážně naživu. A to je chyba, kterou by Michael Caine nikdy neudělal. Obvyklá dramatická sekvence filmu vypadá tak, že Carter přijde, omlátí (v tom horším případě) někomu hlavu o zeď, načež se omlácený přizná a Carter odejde. Samotné nalezení zásadní stopy, CD-ROMu s nelegální pornografií, je technicky imbecilní (pomocí zrcátka se z dvourozměrného videoobrazu udělá trojrozměrný a la Blade Runner) a všichni se špetkou zdravého rozumu mají právo v tu chvíli z kina odejít. Ostatní protrpí slabý děj, dozví se, že internet s erotikou nedělá dobrotu, zjistí, kdo z Carterových příbuzných hrál v pornu, a uvidí, jak Sylvester Stallone omlátí Mike Rourkemu hlavu o zem. Stojí to někomu za to?
Scénář, přepracovaný Davidem McKennou (Americká historie X), je rozveden do aktuální situace zákon vs. internetově šířené pornografické materiály, ale celkově vzato je jen tapetou pro pobíhání Cartera od čerta k ďáblu a omlacování hlav. Michael Caine si zahrál vedlejší postavu Cliffa Brumbyho (vynikající jméno, asi jako Tomík Meďouš) a jejím koncem zreprizoval roli Cartera. Znalci současné popkulturní scény najdou jednu z prvních modelek Lary Croftové, Rhonu Mitru, tentokrát s větší rolí než v Muži bez stínu, kde se nechá skoro znásilnit neviditelným Kevinem Baconem. Mickey Rourkem výčet celebrit končí. Všichni působí dojmem, jako by si odskočili od jiného projektu, náhodou se prošli před kamerou zrovna ve chvíli, kdy je tam Kay potřeboval mít a bez přemýšlení vyhrkli první větu, co jim přišla na mysl. Takto vytvořená atmosféra je nezajímavá a nepomáhají ani doslovně převzaté hlášky a situace z Get Carter. Sylvester Stallone si slepě kope filmový hrob, hraje ve stále horších filmech, jeho filmová legenda pomalu končí. Je tu nové století a akční filmy osmdesátých let jsou v kině přežitkem, ke kterému se nikdo0 se snahou upoutat publikum nehlásí. A Carter? Toho, milé dámy a pánové, nesejme nikdo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.