Sejdeme se na (Malostranském) hřbitově aneb Po stopách slavných Pražanů
Malostranský hřbitov – lékaři a lékárníci, oáza klidu
Malostranský hřbitov vděčí za svůj vznik dvěma událostem. První z nich byla morová epidemie roku 1680, kdy na místě dnešního Malostranského hřbitova a kostela Nejsvětější Trojice vznikl morový lazaret a také pohřebiště. Druhou událostí byla reforma Josefa II., která zakázala pohřbívat uvnitř obydlených oblastí, a hřbitov tak byl v té době v dostatečné vzdálenosti.
Velkým změnám byly v době reforem podrobeny také obory lékařství a lékárenství, které se začaly modernizovat a rozvíjet. Celkem se zatím podařilo dohledat údaje o několika desítkách lékařích a lékárnících, kteří na Malostranském hřbitově našli místo posledního odpočinku. Předmětem zájmu Spolku Malostranský hřbitov jsou ale i představitelé a mecenáši v té době rozvíjejícího se sociálního sektoru – tzn. chudobinců a různých dobročinných ústavů. Stejně jako oni tehdy „ozdravovali“ českou společnosti vydejte se i vy s námi na „ozdravnou“ vycházku po jejích stopách, kterou sérii věnovanou malostranskému hřbitovu uzavřeme.
Související
-
Alena Lehnerová: Malostranský hřbitov mě zaujal, když jsem kolem jezdila do práce
Zdravotní sestra a milovnice hudby Wolfganga Amadea Mozarta Alena Lehnerová je vůdčí osobou Spolku Malostranský hřbitov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.
Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby
Citlivý člověk
Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.
