Sefardské písně i hudba Kurdů, národa bez země. Hudba břehů Středozemního moře v Sedmém nebi Petra Dorůžky
Už od dob antiky propojovalo Středozemní moře rozdílné kultury i hudební styly. Naši výpravu zahájíme na Pyrenejském poloostrově. Ve středověku zde v židovských komunitách vznikl jeden z unikátních žánrů evropské historie, sefardské písně. Ty se zpívaly ve španělsko-židovském jazyce ladino.
Svojí otevřeností a emocionalitou dodnes představují zajímavý protiklad křesťanské středověké hudby, z níž se naopak jakoby vytratila jakákoli vášeň a radost. Skupinu Al'Fado vede zpěvák Gal Tamir z Izraele, trvale žijící v Portugalsku. Jak naznačuje název, vedle sefardských písní má sestava v repertoáru i portugalské fado.
Před vznikem státu Izrael bychom našli židovské komunity v celé severní Africe včetně Alžírska. Arabové a Židé hráli často ve společných skupinách, jejich hudba se lišila jen v jazyce zpívaných textů. Z vůbec největší židovské čtvrti ve vnitrozemském městě Constantine pocházel skladatel a hudebník známý pod pseudonymem Cheb I Sabbah, což v arabštině znamená Jitřní mladík. Část života strávil ve Francii, později se vystěhoval do Kalifornie, kde natočil řadu vynikajících alb s hostujícími hudebníky z Indie, arabských zemí i odjinud.
Nejvýraznějším stylem jižních břehů Středozemního moře je rai, městská hudba, která v první polovině 20. století vznikla v alžírském přístavu Oran a později získala velkou popularitu ve Francii. Prvního prosince loňského roku ji Unesco přidalo na seznam světového nehmotného bohatství. Vrcholným okamžikem žánru byl koncert před pětadvaceti lety, na němž se v Paříži sešly tři velké osobnosti alžírské hudby, Khaled, Faudel, i už nežijící Rachid Taha.
V naší expedici po březích Středozemního moře zazní i hudba Kurdů, národa bez státního útvaru, jehož příslušníci žijí například v Sýrii či Turecku a řada z nich se usadila v Evropě. Zpěvačka Meral Polat žije v Amsterdamu, před týdnem patřil její koncert k vrcholům festivalu Babel Music XP v Marseilli, který je zaměřen na hudbu Středozemí. Video ji zachycuje se špičkovým nizozemským ansámblem Metropole Orchestra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.